Také rádi polemizujete nad tím, „co by kdyby“? Na otázky tohoto typu často skutečně nelze odpovědět a klást si je může být jen zábavou pro filozofické debaty. Zamysleli jste se ale někdy nad tím, co by se mohlo stát, kdyby ode dneška na světě už nikdo nezemřel? Nebo kdyby se už nenarodili žádné další lidé? Co by nastalo a kdy? Přesně na takovém absurdní dotazy vám dnes dáme odpověď.
Kdyby všichni byli neplodní…
Neplodnost je v současné době velkým strašákem mnoha párů. Platí, že průměrně připadá na jednu ženu 2,44 dětí. Ovšem až 20 % párů má zcela zásadní problémy počít vůbec nějaké dítě a častokrát to není možné ani s pomocí moderních lékařských metod. Navíc se toto procento stále zvyšuje. Neplodnost jako realita budoucího světa tedy vůbec není tak přitažená za vlasy, jak by se na první pohled mohlo zdát. Co by se stalo, kdyby se jednou stali neplodnými úplně všichni?
Scénář číslo jedna je poměrně zřejmý. Trvalo by maximálně sto let, než by lidstvo zcela vymřelo. Jiný scénář pak nabízí tvůrci amerického filmu Potomci lidí (2006), kdy se Země nachází v situaci, kdy se už 19 let nenarodilo jediné dítě. Lidstvo, které se blíží ke svému zániku, začne vést nezřízený způsob života a svět ovládne děsivá anarchie.
Je řešením umělé oplodnění? Pokud by všechny lidské pohlavní buňky ztratily schopnost reprodukce, pak by ani to nemohlo fungovat. Jedinou cestou by bylo klonování, které ale s sebou nese své vlastní závažné problémy. Je ale na místě se takové katastrofy vůbec obávat? Řada odborníků varuje, že počet spermií u mužů již poklesl o více než polovinu a někteří vědci dokonce věří, že neplodných mužů bude v populaci za 50 let většina.
Kdyby všichni přestali jíst maso…
Je pravdou, že v posledních letech počet vegetariánů a veganů stále stoupá. V současnosti nejí maso okolo miliardy lid a jakékoliv živočišné produkty odmítá přes 80 milionů obyvatel naší planety. Co by se ale stalo, kdybychom na rostlinnou stravu přešli úplně všichni do jednoho?
Nebudeme se zaměřovat na zdravotní stránku, ale spíše na globální dopady. Dnes se každoročně zkonzumuje asi 350 milionů tun masa a živočišných produktů. Uspokojit každého, kdo má chuť na pořádný flák masa ale není jen tak. Je potřeba vykrmit zvířata a už jen jedno prase vyžaduje o 75 % energie více než je potřeba k vypěstování stejné hmotnosti kukuřice. Živočišná výroba údajně také do značné míry ovlivňuje globální oteplování a míru produkce skleníkových plynů, která má zásadní vliv na naše životní prostředí. Pokud by se celý svět rozhodl pro úplné veganství, do roku 2050 by emise klesly až o 70 %. I když to se určitě nestane, přesto má smysl, pokud vynecháte aspoň jedno masité jídlo týdně a nějaký efekt to jistě bude mít.
Zkuste si tedy dát předsevzetí, že si například v pátek dáte namísto masa k obědu něco jiného. Pokud to udělá takto každý, produkce masa skutečně může razantně klesnout. A pro naši planetu je to jistě krok správným směrem.
Kdyby už nikdy nikdo nezemřel…
Podle světových statistik se na konci 2021 na světě denně narodilo okolo 383 tisíc dětí. Přitom jen 161 tisíc lidí za den zemřelo. Celková populace, která činí již 7,9 miliard, tedy stále roste. A co kdyby už neumřel vůbec nikdo další? Kdybychom pokračovali ve stejném tempu množení, už za měsíc by na Zemi přibylo 11,5 milionu lidí, za rok 140 milionů, za 10 let téměř 1,4 miliardy. Přitom už dnes víme, že pokud bude růst popualce pokračovat současným tempem, bude na Zemi v roce 2100 asi 11 miliard obyvatel. Co by to znamenalo? Samozřejmě mnohonásobně více válek, omezení svobody či totální vyždímání všech zdrojů naší planety. A to rozhodně není nic, co by chtěl kdokoliv z nás zažít.
Kdyby všichni lidé vypadali stejně…
Na lidech je ohromující to, jak každý z nás vypadá jinak. I dvojčata, která sdílí téměř totožnou genetickou informaci, obvykle mají pár odlišností. Co kdybyste ale vyšli na ulici a všichni vypadali úplně stehně jako vy? Asi by nastal trochu chaos. Jména už by nám nestačila, bylo by nutné, aby každý měl přidělené „výrobní číslo“, ideálně třeba ve formě čipu, ukrytém pod kůží či v mozku. Pokud byste se pak někde s někým potkali, byl by to právě čip, který by vám oznámil, zda se znáte nebo ne a co spolu máte společného. Některé lidi by možná potěšilo, že by zmizela veškerá šikana související se vzhledem, ale tím pádem by i řada jiných oblastí života závisejících právě na osobní jedinečnosti ztratila smysl.
Kdyby všichni mluvili stejným jazykem…
To by bylo všechno na světě o dost jednodušší, nemyslíte? Dnes existuje asi 7 tisíc různých jazyků, a přestože řada z nich vymírá, stále jich je dost na to, aby si lidé často vůbec nerozuměli. Možná vám připadá, že je jazyků moc, ale jazykovědci tvrdí, že před 10 000 lety, kdy žilo na světě pouhých 5 až 10 milionů lidí, jich prý bylo až 12 tisíc. V porovnání s dnešní populací je tedy dnešní číslo dost malé a je patrné, že jazyky mizí velkou rychlostí.
Počet různých jazyků skutečně rychle ubývá a odborníci věří, že za sto let jich již nebude více než 600! A co kdyby zbyl jeden jediný? Všichni by se domluvili, ušetřila by se jistě spousta času a také zbytečného studia. Jisté však je, že bychom přišli o odlišnost a originalitu, protože s jediným jazykem by pomalu vznikala i jediná kultura. Je možné, že toto někdy nastane. Někteří věří, že za 150 let budou na světě už jen tři jazyky – čínština (dnes 1,3 miliardy rodilých mluvčích), španělština (471 milionů) a angličtina (370 milionů).
ZDROJ: Časopis EPOCHA, vydavatelství Rf-hobby
ZDROJ obrázku: Fotografie od uživatele Greta Hoffman ze služby Pexels
Napiš komentář