Ať už přikládáte číslům nějaký specifický význam, nebo ne, pravdou je, že řada filozofických směrů nebo náboženství se symbolikou čísel pracuje. Možná vás napadne, že se jedná spíše o nějaké východní směry nebo kartářské ezovědy, ale ve skutečnosti hrají čísla velkou roli třeba i v Písmu svatém, posvátné knize křesťanů.
Významu jednotlivých čísel v bibli se věnovala řada křesťanských učenců, k nimž patřil i sv. Augustin. Ten ve svém díle O Boží obci napsal, že „čísla v Písmech jsou posvátná a plná tajemství“. Následně se věnoval detailnímu rozboru významu jednotlivých čísel pro člověka, a především pro jeho vztah k Bohu. A podobně významně chápal čísla v bibli také teolog Boëthius. V díle Institutio arithmetica tvrdil, že věda o číslech představuje nejdůležitější disciplínu, kterou by měl žák ovládnout v rámci kvadrivia – tedy vyššího stupně sedmera svobodných umění, jež se vyučovala na středověkých univerzitách. Bez dobré znalosti čísel a jejich symbolik tedy podle těchto učenců nebylo možné ani správně pochopit Boží slovo. Ze zmíněného přístupu církevních Otců k číslům pak v otázce numerologické symboliky vycházela celá řada středověkých teologů i filozofů, mezi nimiž nechyběla jména jako Albert Veliký, Tomáš Akvinský či Hugo ze Svatého Viktora.
Fascinovaní čísly
A pochopit, proč byli čísly tito filozofové tolik fascinováni skutečně není těžké. Když se totiž začteme do bible, zjistíme, že je různými číselnými údaji doslova prodchnuta. A častokrát na první pohled zcela zbytečně. Čísla hrají důležitou roli jak ve Starém, tak i Novém zákoně, a nezřídka jsou důležitými symboly pro komunikaci se čtenářem a jako nástroj prohloubení porozumění psanému textu.
Řada středověkých myslitelů se navíc věnovala kabale, nebo s ní alespoň přišla do styku. Podle této tajné židovské nauky lze celý svět i lidskou existenci uspořádat a vysvětlit pomocí čísel, jež tvoří základ všeho. Středověk byl zkrátka číselnou symbolikou doslova posedlý a tato vášeň se promítala do celé řady oblastí. Dnes můžeme stopy této posedlosti najít nejen v literatuře, ale také třeba v architektuře. Řada katedrál, knihoven nebo jiných architektonicky významných budov má hlubokou číselnou symboliku doslova vepsanou v základech. Počet oblouků, sloupů nebo kleneb rozhodně není náhodný.
Symbolika čísel
Jaká jsou tedy biblická vysvětlení jednotlivých čísel a jak je chápat nejen v bibli, ale také v odrazech tehdejší kultury, která byla křesťanstvím naprosto zásadně určována?
Číslo 1 je symbolem jednoty, počátku a Stvořitele. Značí mentální i fyzickou aktivitu. Je to číslo jednotnosti a výlučnosti Boha a jeho moudrosti.
Číslo 2 reprezentuje protiklad i alternativy. Odkazuje na Starý a Nový zákon i na dvojí přirozenost Krista – božskou a lidskou. Vyjadřuje také dvojí způsob života, který může být zaměřený ven, nebo dovnitř. Může být i číslem rozporu, neshody nebo sváru.
Číslo 3 symbolizuje mužský princip. V křesťanství jde také o posvátné číslo, které vyjadřuje a vysvětluje trojjedinost Otce, Syna a Ducha svatého, který je zároveň jediným Bohem. Proto také katedrály mívají tři portály, tři kruhové růžice (severní, západní a jižní) a často i tři chrámové lodě.
Číslo 4 zase reprezentuje ženský princip, ale také čtyři světové strany, roční období nebo živly. V Novém zákoně najdeme také čtyři evangelia, která poskytují ucelený pohled na život Ježíše Krista.
Číslo 5 odpovídá pěti lidským smyslům. Představuje rovněž – po čtyřech živlech – pátou esenci, nositelku životní síly. Pět cípů má i pentagram, prastaré magické a ochranné znamení.
Číslo 6 uzavírá stvoření, protože během šesti pracovních dní Bůh stvořil Zemi se vším, co na ní je. Šesticípá hvězda se stala i jedním ze symbolů Panny Marie. Šestka odkazuje na sjednocení nebe a země a jde rovněž o tzv. dokonalé číslo – součet jeho dělitelů (1, 2, 3) se opět rovná šesti.
Číslo 7 představuje den sedmý, den odpočinku. Jde také o posvátné číslo v židovském zákoně, jak to dokládá i jejich sedmiramenný svícen – menora. Sedmička odkazuje na sedm křesťanských svátostí (např. křest, zpověď apod.), sedm smrtelných hříchů i sedm ctností. Skládá se z posvátných čísel 3 a 4, symbolizuje celek a úplnost.
Číslo 8 připomíná znovuzrození a nový počátek. Je to tedy také symbol vzkříšení, a proto jsou křtitelnice v kostelech většinou osmiboké. Ležatá osmička symbolizuje nekonečno.
Číslo 9 vyjadřuje hodinu, kdy Kristus naposledy vydechl naposledy a zemřel na kříži. Podle bible to byla devátá hodina (jelikož židé počítali čas od východu slunce, šlo ve skutečnosti o tři hodiny odpoledne). Magické číslo, které reprezentují tři propojené trojúhelníky, znamení dokonalosti života, dovršení a naplnění.
Číslo 10 řadu uzavírá, a jde tak o číslo úplnosti, dokonalosti. Odkazuje na Desatero přikázání, deset egyptských ran. Kabala též rozeznává deset duchovních vesmírů, zvaných sefiry, desítka platí za mocné „všečíslo“.
Zdroj náhledového obrázku: Depositphotos
Dobry den, Tvrzeni u sedmicky, ohledne (např. křest, zpověď apod.) ze jsou to krestanske svatly je z cesty. Ve skutecnosti jsou to hlavne katolicke svatky. Katolictvi vychazi z krestanstvi ale pridava si mnoho sveho a dost ciste ktestanskych veci si upravuje podle sveho, proto neni mozne tvrdit, ze tyto svatky jsou kresranske.
Navic to nejsou svatky ale svatosti. Jen pro upresneni, i jine cirkve maji sve svatosti, nektere jsou i shodne s katolickou cirkvi. Ale dulezite je oddelovat krestanstvi a krestanske cirkve. Cirkve jak je zname dnes jsou svazane radou vlastnich doktrin a pravidel, ktere se nezakladaji na Bibli samotne. Katolici jsou az tak daleko ze za plne inspirovane povazuji deuterokanonicke spisy a pridavaji svou dalsi knihu, tzv. Katolicky kstechizmus. To ma od praveho krestanstvi daleko. Cirkev jak se o ni pise v Bibli je uplne neco jineho nez cirkve, ktere zname dnes. Podle Bible je mozna pouze mistni cirkev se svymi starsimi. Zadny papez a dalsi papalasi (hierarchie) jak to maji katolici, to je uplne mimo.