Černí strážci Toweru v Londýně. Na hradě jsou i kvůli pověsti

Kdo jsou strážci londýnského Toweru? Pokud byste hádali ozbrojené ostré chlapíky, pak se mýlíte – i když strach tito tvorové také určitě dokáží vyvolat. Řeč je o černých opeřencích, kteří už zcela neodmyslitelně patří k celkovému dojmu z londýnské pevnosti.

Krkavci jsou ceněnými obyvateli hradu. Nejedná se tedy o žádnou škodnou, ale o pečlivě střežené ptáky, kteří jsou mezi zdmi pevnosti více než vítání a jsou téměř hlavními celebritami venkovních nádvoří. Mají dokonce i svého vlastního hlídače. Jeho povinností je starat se o sedm krkavců, kteří na Toweru mají svůj domov. Krmit je, pečovat o ně, hlídat jejich počty a řešit jejich onemocnění nebo zranění.

Legenda dala základ tradici

Anglie je starobylá země a její historie je opředena řadou mýtů a legend. Mezi nimi je velmi známá i ta o Karlu II., který prý kdysi dostal variování, že pokud kdy krkavci uletí nebo natrvalo opustí věž Toweru, celá země se obrátí v prach a velké neštěstí dopadne na celé anglické království. Proto také tento panovník vydal nařízení, že krkavci jsou ve zdech hradu přísně chráněni, aby si náhodou neusmysleli odletět pryč.

Podle oficiálních záznamů se ale nikdy nic takového neudálo a jedná se skutečně jen o smyšlenou pověst. Proti svědčí například i to, že první zmínky o krkavcích nepocházejí ze 17. století, kdy Karel II. vládl zemi zmítané požáry a morem, ale až z viktoriánské Anglie o dvě století později. Tehdy bylo tajemno totiž jakoby “v módě” a krkavec nebyl úplně neobvyklým domácím mazlíčkem, takže je pochopitelné, že se mohl snadno usadit i na Toweru.

Bez ohledu na to je ale o krkavce skvostně postaráno. Jsou krmeni pochoutkami jako jsou psí suchary namočené v krvi a od návštěvníků také často dostanou nějaký mls nebo mohou rabovat zbytky jídel v odpadkových koších.

Dnešní osazenstvo

Krkavci, kteří dnes na Toweru sídlí, pochází většinou od chovatelů. Nejde ale ani tak o žádné ochočené a poslušné mazlíčky. Naopak, stále si zachovávají svou divokost a zpupnost. Rozhodně tedy není radno pokoušet se krkavce polapit nebo po něm něco házet, umí se bránit a rozhodně nebude otálet. Přesto mají svůj pohyb poněkud limitovaný. Na noc se nalákají do oplocených ohradníků, které je mají chránit od lišek a kun, které se na hradě mohou objevit.

Přes den jsou pak volně vypuštěni na nádvoří a dle své chuti poposedávají na lavičkách, hledají jídlo, prohání se se strakami a další. Mají prý – ostatně jako spousta Britů – slabost pro hranolky. Neúnavně tedy prohledávají koše, dokud nějaké nenajdou, a s oblibou je poté namáčí do kaluží, aby je zbavili omáček, které jim moc nechutnají. Je vidět, že jsou to šibalská zvířata, která si umí poradit za každé situace.

Mezi krkavci jsou jak samci, tak i samice. Většinou ale dostávají neutrální jména, která se dají použít por obě pohlaví, jelikož u těchto ptáků se někdy dost složitě odhaluje, zda se jedná o samce či samici. V přírodě si krkavci běžně hledají partnery na celý život, ale na Toweru to tak nefunguje. Přesto se občas předvedou namlouvacími rituály, které často více připomínají útok nebo agresivní chování.

Bez křídel

Dříve byla krkavcům zastřihována křídla, aby nemohli uletět. Po jednom incidentu už se ale od toho upustilo a strážce provádí jen údržbové zastřiháváním, které jim znemožňuje odletět daleko, ale do vzduchu se vznést mohou. Jeden z krkavců se totiž kdysi sám vyšplhal na střechu věže a když se jej strážce snažil vysvobodit, skočil dolů a pádem se zabil. Asi prostě zapomněl, že létat už nemůže.

Přesto se může stát, že krkavci zmizí. Jednomu se kdysi podařilo doletět až do Královské observatoře v Greenwichi. Místní pozorovatel ptáků ho dokázal chytit do sportovní tašky, protože si spočítal, že se známkou na noze asi patří Toweru.

A proč právě krkavci? Tito ptáci jsou často symbolem smrti, jelikož se živili mršinami, často na bitevních polích nebo popravištích. Je to tedy vhodný symbol místa, kam většina návštěvníků přichází s morbidní touhou pokochat se mučicími nástroji a prohlédnout si místa spojená s popravami. Tower rozhodně nikdy nebyl mírumilovným místem, a tak se k němu tito tajemní ptáci docela hodí.

Tower býval pevností, palácem, vězením, zbrojnicí i sídlem královské mincovny nebo místem uložení korunovačních klenotů. Zastával tedy různé funkce, ale lidé jej stále nejsilněji vnímají jako místo poprav a tragických historek. Nezbývá než doufat, že krkavci z Toweru nikdy neodletí, aby nedošlo k naplnění legendy zmíněné na začátku. Jejich strážce se ale o ně jistě stará natolik pečlivě, že to nehrozí.