Zapomeňte na Stonehenge. V Turecku najdeme doklady mnohem starší civilizace

Kdyby se vás někdo zeptal, jaké jsou nejstarší památky dávných civilizací, co byste odpověděli? Většina lidí si nejspíš ihned vzpomene na egyptské pyramidy, někoho zase napadne Stonehenge v Británii a jiný možná své úvahy zaměří někam směrem k Číně. Ale o některých velmi starých památkách se bohužel tolik nemluví, i když by si to jistě díky svému stáří a historické hodnotě zasloužily. Řeč je například o tureckém Göbekli Tepe, který je až o více než sedm tisíc let starší než Stonehenge. A přesto – slyšeli jste o tomto komplexu?

Stonehenge? Turisté by měli raději zamířit do Turecka

Stavba Stonehenge se obvykle datuje do roku 2300 př.n.l. Göbekli Tepe je ale o mnoho, mnoho let starší. Dle radiokarbonové metody archeologové jeho stáří určili přibližně do roku 9600 př.n.l., což tedy znamená, že svého o mnoho známějšího kolegu předčil o více než sedm tisíc let, a to už je pořádný rozdíl. Ačkoli naleziště objevil již roku 1963 americký archeolog Peter Benedict, nejvíce výkopových prací proběhlo až o tři dekády později pod vedením německého archeologa Klause Schmidta. Tento badatel se tureckému nalezišti věnoval opravdu velmi intenzivně a zasvětil mu v podstatě své poslední roky života. A na Göbekli Tepe se mu skutečně podařilo zjistit řadu zajímavých faktů, které mohou mít pro archeology i širokou veřejnost velikou hodnotu.

Naleziště ležící na jihovýchodě Turecka je vlastně velkým, uměle vytvořeným kopcem. Tento megalitický komplex obsahuje dvacet kruhů a celkově pokrývá plochu o rozměrech asi 300 x 300 metrů. Doposud se podařilo odkrýt čtyři kruhy, které mají průměr mezi deseti a třiceti metry, a po jejich obvodu jsou zasazené dokonale opracované vápencové pilíře. Tyto pilíře jsou propojené souvislou stěnou a archeologové se domnívají, že kdysi měly i vlastní střechu. Na stěnách je možné odhalit reliéfy zvířat, a to zejména býků nebo ptáků. Kameny v centru kruhů pak evokují lidské postavy, nicméně bez hlavy.

Stavba trvající desetiletí

Každého asi hned napadne zásadní otázka – jak bylo vůbec tehdy možné takové dílo postavit? Bez nutné techniky a rozsáhlých znalostí, které máme dnes? Zdá se, že stavba celého komplexu trvala celá desetiletí a vyžádala si práci několika stovek, ne-li tisíců lidí. Přesto je ale záhadou, jak se starověkým lidem podařilo vztyčit mohutné a nesmírně těžké pilíře, nebo jak dokázali tak velmi precizně opracovat vápencové balvany. Otázkou také zůstává, proč bylo místo v 8. století náhle zcela opuštěno, když stavitelům jistě dalo spoustu práce.

Místo pro obřady nebo veselí

Těžko lze také odhadovat účel stavby. Opět se dá pouze vycházet ze znalostí účelu jiných podobných staveb. Podle nálezů však zřejmě nešlo o trvale obydlené místo, ani o pohřebiště. Stavba spíše budí dojem jakéhosi poutního místa, ke kterému se lidé čas od času vraceli. Možná zde vykonávali nějaké náboženské obřady či rituály nebo slavili nějaké významné události. O tom, že se na místě hojně hodovalo, svědčí nálezy mnoha kostí divokých zvířat v okolí.

I když neznáme odpovědi na výše uvedené otázky, přesto nelze význam Göbekli Tepe nijak přehlížet. Zdá se totiž, že v současnosti se jedná o nejstarší lidskou stavbu, která byla na zemi objevena. Neznamená to ovšem, že se archeologům v budoucnu nepodaří objevit stavby ještě starší, nebo se třeba neprokáže, že se radiokarbonová metoda zmýlila. I to se občas stává. Nicméně je stále neméně fascinující vidět, co všechno naši předci dokázali, a to i s minimem techniky. Pro naše generace je to již zcela nepředstavitelné. Je to také navíc důkazem toho, že zdaleka nevíme vše o tom, co zde bylo před námi. I v dnešní době, kdy se zdánlivě zdá, že naše vědomosti jsou téměř úplné, stále přichází nové objevy a informace, kvůli kterým se musí přepisovat učebnice.