Kyrgyzský kumys z kobylího mléka nezachutná každému. Pro místní má ale zvláštní význam

I když v západním světě mléko poslední dobou silně ztrácí na popularitě, v Asii to neplatí. Řeč ale není o kravském nebo kozím mléku, které nejčastěji konzumujeme zde v Evropě, ale o kvašeném kefíru z kobylího mléka, kterému se říká kumys. Holdují mu všichni obyvatelé Střední Asie, ale Kyrgyzové si jej cení natolik, že je pro ně přímo posvátný.

Většina národů má nějaké své národní jídlo nebo nápoj, něco, na co jsou právem pyšní a nedají na to dopustit. A to třeba i přesto, že ostatním lidem může ta která pochoutka připadat skutečně nepříliš vábná. Kyrgyzové se předhánějí v tom, kdo dokáže vyrobit ten nejlepší kumys. Rodinné recepty se předávají z generace na generaci a každý má svůj „nejlepší“ recept a názor na to, jak by takový správný kumys měl chutnat.

Na mléko jedině kobylu

Zatímco u nás je synonymem pro mléko kráva, v Kyrgyzstánu je to spíše kobyla. Na rozlehlých místních pastvinách se totiž prohání spousta koní. Kobyly jsou zde velmi žádaným artiklem, jelikož dávají základní surovinu pro výrobu kumysu – své mléko.

Kvalita tohoto nápoje záleží především na technologii výroby. Dobrý a kvalitní kumys prý musí zachutnat každému. Pokud vám tedy zrovna nevoní, na vině není nápoj samotný, ale spíše ten kdo jej neodborně vyrobil. Alespoň to tedy tak tvrdí Kyrgyzové.

Hlavním tajemstvím správné chuti je chov kobyl. Kyrgyzští pastevci je neuvazují. Když mohou kobyly volně pobíhat, je prý kumys lepší. Jejich mléko se dojí až pětkrát za den a poté nastává nejzásadnější okamžik celé výroby – mléko se stlouká palicí a poté se nechává asi 12 hodin odstát. Po této době je hotovo a může se ochutnávat.

Pozor na alkohol

Kumys má jemně nakyslou chuť a někteří lidé tvrdí, že chutná podobně jako náš kefír. Na rozdíl od kefíru ale zkvašené kobylí mléko obsahuje i alkohol, většinou okolo 2,5 procenta. O tom, zda se jedná o lahůdku nebo spíš o nepříliš povedený nápoj, si musí rozhodnout každý za sebe. Někomu již na první ochutnání velmi zachutná, jiný nad ním ohrne nos. Dejte si ale pozor, abyste se takto negativně nevyjádřili o kumysu před rodilým Kyrgyzem. Kumys je pro kyrgyzské rodáky až posvátný nápoj a takové hodnocení by je mohlo silně urazit. Věří, že pití kumysu léčí tuberkulózu, a dokonce ho podávají v léčebnách, spoléhají se na něj také při chudokrevnosti nebo zánětu průdušek.

Určitě se ale kumysu nemohou nepřiznat jeho výživové hodnoty. Je základem jídelníčku místních pastevců a určitě ho lze zařadit mezi zdravé a hodnotné potraviny. Každoročně se mezi pastevci soutěží o ten nejlepší kumys vůbec. Vítězové svou recepturu samozřejmě neprozradí, ale většina se shodne a tom, že základem je poctivé míchání a tlučení. Jen tak může vzniknout nápoj chutný a výživný jako elixír mládí.

Horses at pasture in the field

Dnes je kumys tradičním nápojem nejen v Kyrgyzstánu, ale také například v Kazachstánu, Mongolsku a Jakutsku. Stále více se ale začíná kobylí mléko nahrazovat mlékem kravským. Postup výroby je obdobný, ale chuť je logicky jiná. Aby se nápoj co nejvíce podobal původní chuti, často se přislazuje.

Součást kultury

Kumys bezpochyby patří k důležitým součástem středoasijské kultury. Ta se kvůli vymírání starších obyvatel totiž velmi rychle ztrácí. Mladí většinou míří za prací do měst a není nikdo kdo by přebíral tradiční postupy, recepty a dovednosti. UNESCO se společně s kyrgyzskou vládou snaží tradici a kulturu podporovat a zachovávat a ročně do těchto aktivit investuje nemalé peníze. Mimo kumys podporují například tradiční výrobu kyrgyzských koberců z ovčí vlny, jimž se říká šyrdak. Vyrobit jeden šyrdak trvá nejméně půl roku, zato ale vydrží i čtyřicet let.

Zdroj náhledového obrázku: Depositphotos

Napiš komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *