Sloní ostrov uchvacuje svou krásou ztracenou v ledu a sněhu

Sloní ostrov najdete necelých 250 kilometrů severně od věčně zmrzlé Antarktidy. Je to malinký hornatý ostrůvek, který byl pojmenován nikoliv po slonech, ale po rypouších sloních, kteří v této oblasti žijí. Patří k jedněm z nejmalebnějších míst na celé zeměkouli, i když je jen velmi málo pravděpodobné, že jeho krásu budete moci někdy spatřit.

Objevení Sloního ostrova

V roce 1821 vyrazila směrem k Antarktidě první ruská expedice. Je jisté, že posádka lodi Vostok kolem ostrova proplula, ale neexistují žádné konkrétnější záznamy o tom, zda jej také prozkoumala, nebo na něm alespoň přistála.

Daleko více informací o ostrově přinesla expedice, která na cestu na Antarktidu vyrazila až téměř o celé století později. V roce 1916 se vydal Ernest Shackleton objevit antarktický kontinent. Výprava vyrazila na lodi Endurance, která však uvízla uprostřed ledu ve Wedellově moři. Sloní ostrov byl jedinou pevninou na dosah, a stal se tedy útočištěm 28 mužů z lodi Endurance.

FOTO: WikimediaCommons

Prvním mužem, který na ostrov vkročil byl Perce Blackborow, nejmladší člen posádky. Muži nejprve postavili tábor na nejvýchodnějším cípu ostrova, který se dnes jmenuje Cape Valentine. Později se ale přesunuli více na západ, kde bylo stabilnější podloží a lepší podmínky. Toto útočiště nazvali Point Wild.

Zatímco byla posádka na ostrově uvězněna, složil jeden z nich, lékař Reginald James, báseň o tomto přenádherném místě, které se na čas stalo jeho přechodným domovem. Tak moc se mu zde i přes nepřízeň osudu líbilo a toto místo mu dávalo skvělou inspiraci pro tvorbu i v takto nepříznivých podmínkách.

Právě Shackletonovi muži dali ostrovu jméno Sloní ostrov. Čím více ale čas postupoval, tím se jejich šance na záchranu ztenčovaly. Ostrov nebyl na standardních trasách, kudy lodě pluly, a proto byla šance na objevení opravdu velmi mizivá. Na ostrově navíc nebyla žádná zvířata vhodná k lovu, což nechalo celou posádku prakticky bez zdroje potravy. Čas od času narazili muži na tuleně nebo tučňáka, ale ulovit je nebylo snadné, a navíc posádka byla dost velká, takže jedno malé zvíře rozhodně nestačilo k nasycení celého týmu.

Nakonec ale vymysleli záchranný plán. Hrstka mužů vyrazila na záchranném člunu směrem k ostrovu Jižní Georgie. Podařilo se jim překonat poměrně velkou vzdálenost na malinké loďce a nakonec do Jižní Georgie dorazili a na záchranu svých společníků vyslali velkou velrybářskou loď.

Obyvatelé ostrova

Sloní ostrov nemá žádné přirozené obyvatele ani žádnou vegetaci. Tučňáci a tuleni, kteří občas odpočívají na břehu, tudy jen proplouvají, ale trvale nezůstávají. Dříve bývala okolní moře plná velryb, ale dlouhá historie velrybářství je prakticky vyhubila. Kolonie velryb zde postupně opět rostou, ale jen velice pomalu a bude trvat celá desetiletí, než jich zde bude třeba jen o polovinu méně než kdysi.

Na ostrově je velice obtížné přistát. To je také důvod, proč zde nežijí žádní lidé. Nutno však podotknout, že zde dnes najdeme několik vědeckých stanic, které zde zkoumají antarktické podnebí i faunu.

FOTO: WikimediaCommons

Na ostrově také najdete památník na připomenutí výpravy na lodi Endurance, která zde před více než 100 let našla záchranný bod v ledovém oceánu. Památník je na Point Wild, o jehož kráse vznikla nejen báseň, ale také ji dokládá líčení posádky lodi. Zda je to skutečně tak ohromující místo asi stěží někdo z nás osobně posoudí. Je však jisté, že Sloní ostrov patří k jedněm z několika mála míst, kam lidská noha vkročila jen velice nepatrně, a místo se tedy zachovává svůj původní ráz a krásu.

Napiš komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *