Vážení čtenáři, milí přátelé. Doposud jsme si povídali o rozličných známých i neznámých míst “u nás v Evropě”. Jsem však toho názoru, že i jinde ve světě je mnoho krásných míst, které alespoň touto formou by měly být poznány.
Svou cestu po světě začneme, kde jinde než v Egyptě, u slavných pyramid v Gíze. Jednak proto, že to není od Evropy až tak daleko a také proto, že tyto stavby jsou jediným starověkým divem světa, který přetrval až do dnešních dnů.
Tři velké pyramidy v Gíze včetně Velké sfingy jsou bezesporu jednou z nejkrásnějších věcí, které člověk může na naší planetě vidět. Již od svého postavení zhruba kolem 2 500 let př. n.l. ztělesňovaly tyto pyramidy tajemno a dávnověk.
Největší a nejstarší velkou pyramidou je Cheopsova pyramida (nebo také Chufuova či Velká 
pyramida), která se tyčí do výšky necelých 140 metrů. Vědci vypočítali, že pyramidu muselo stavět až 20 000 mužů. Po Cheopsovi pokračoval jeho syn a vnuk, kteří nechali postavit další dvě. V základu Cheopsovy pyramidy jsou použity kamenné kostky, které člověku dosahují přibližně k hrudníku. Po schodech můžete na kousek Cheopsovy pyramidy vystoupat. Dále je ale lézt po pyramidě zakázáno.
Poblíž největší pyramidy můžete ještě vidět tři malé, satelitní pyramidy manželek. Vedle Cheopsovy pyramidy je ve zvláštním zastřešeném muzeu uložena nejstarší bárka, která byla nalezena. Tato bárka měla odvézt faraóna na věčnost. Měl ve své bárce putovat podobně jako 
bůh slunce Ré, který ve své sluneční bárce putuje každý den po obloze.
Zatímco Cheopsova pyramida je nejvyšší, Rachefova pyramida – umístěná uprostřed – je zajímavá tím, že na její špičce zůstala část původního vápencového obložení. Pyramidy byly původně takto hladké celé, obložené vápencem. Nejmenší ze tří velkých pyramid se jmenuje Menkaureova pyramida a je zvláštní tím, že byla obložena růžovou žulou, což byl tou dobou velmi drahý materiál a těžil se nejčastěji v okolí Asuánu.
Před Rachefovou pyramidou leží Sfinga, 
největší socha na světě vytesaná z jednoho kusu kamene. Kolosální socha představuje ležícího lva s lidskou hlavou. Sfinze chybí původně asi jeden metr široký nos. Velmi rozšířená legenda tvrdí, že jí ho ustřelili Napoleonovi vojáci v průběhu jeho tažení do Egypta. Tato informace však není pravdivá, protože existují obrazy Sfingy z doby před Napoleonovým tažením již bez nosu.
Napiš komentář