Jak snášíte zimu? Otužujete se rádi? Pro většinu lidí je chlad problém a často si pořádně rozmyslí, zda vůbec vlezou do rybníka, který se ještě nestačil přes léto pořádně vyhřát na požadovanou teplotu. Teplotní komfort je pro mnoho lidí prioritou číslo jedna. Ale ne každý to tak má. Téměř šedesátiletý nizozemský občan Wim Hof, který je také známý jako Ledový muž, je živým důkazem toho, že lidské tělo se dokáže vnějším podmínkám přizpůsobit víc, než bychom si mysleli. Aktuálně je totiž držitelem 26 rekordů ve zvládání extrémní zimy. Například v roce 2011 zvládl bez hnutí vydržet 52 minut v ledové koupeli, čímž překonal svůj starší rekord o 8 minut.
Mezi jeho další povedené kousky patří třeba to, že zvládl za polárním kruhem uběhnout maraton za 5,5 hodiny, a to celou dobu běžel bosky a v šortkách. Přitom průměrná teplota se tam pohybuje na -20 stupních Celsia. To samé absolvoval ještě tentýž rok také v Namibské poušti, aby dokázal, že zvládá i opačný extrém.
Lékaři musí uznat, že Wimův organismus naprosto vybočuje z veškerých tabulek. Snese takové extrémy, které by pro jiného člověka znamenaly jistou smrt. A jaké je tedy Wimovo tajemství? Prý za vším stojí tibetská meditace, která specifickým způsobem pracuje s dechem a umožňuje ovlivňovat tepovou frekvenci těla, dýchání i krevní oběh.
ZDROJ: WikimediaCommons
I když je to s podivem, lékaři musí připustit, že Wim skutečně nějakým způsobem zvládne ovládat autonomní nervový systém, který je ale považován za vůlí neovlivnitelný. Wim se několikrát podrobil důkladnému vědeckému zkoumání, z něhož skutečně vyšlo najevo, že chování jeho těla je pro lékaře nevysvětlitelné. Při ponoření do ledové lázně se u něj například nedostavuje charakteristický svalový třes, a navíc si po celou dobu udržuje konstantní tělesnou teplotu 37 stupňů.
Otužováním ke zdraví
Co však vědci dlouhodobě propagují, jsou zdravotní benefity otužování. Lidé, kteří jsou zvyklí na nižší teploty, mají nižší krevní tlak, lépe odolávají stresu, nejsou tak často nemocní a mnoho dalšího. Při otužování totiž tělo posiluje imunitní systém, který krátkodobě prochází zatěžkávací zkouškou, ze které ale vychází silnější a připravený čelit hrozbám.
Při pádu nebo dobrovolném vstoupení do ledové vody zažívá organismus hypotermický šok. Stáhnou se cévy, omezí se průtok krve a krev koncentruje se tam, kde je skutečně potřeba – tedy v okolí vnitřních orgánů. Proto nám v zimě nejdříve prokřehnou prsty nebo nos.
Říká se, že kritických je především prvních 60 sekund. Zvládne-li člověk pád do ledové vody, je s velkou pravděpodobností schopen přežít ještě další asi půl hodinu. Pokud tedy neselhají další tělesné procesy. Jak se totiž krev stahuje z periferních oblastí, je čím dál obtížnější zvládat koordinaci svalů. Pohyb je tedy velmi omezený a může dojít i k bezvědomí. Zdravého člověka by nicméně krátký kontakt s ledovou vodou neměl na zdraví ohrozit. U nemocných se srdcem však může dojít i k jeho zástavě.
Ledový Čech
Otužování má dlouhou tradici i u nás. K jeho průkopníkům opatřil Alfréd Nikodém, který je považován za zakladatele zimního plavání u nás. I když s otužováním začal až ve svých 59 letech, přesto se mu podařilo nasbírat řadu rekordů. Zvítězil například v poháru Napříč Seinou, který se konal v Paříži v roce 1928 v ledových vodách Seiny, která měla 7 stupňů Celsia. Ve své době byl docela celebritou, a dokonce při slavnostním otevření bazénu pod barrandovskými filmovými ateliery měl tu čest zazávodit si s Vlastou Burianem.
Jeho pokračovatelem se stal Oldřich Liška. Zpopularizoval otužilecký sport v celém tehdejším Československu a založil řadu klubů, které fungují dodnes. V Praze se každoročně o Vánocích koná Memoriál Alfréda Nikodéma. Obliba akce je veliká, pokaždé počet zájemců vzroste. Závod se koná za každého počasí, a tak se může stát jenom to, že závod překazí příliš velká zima, při které by nebylo možné vysekat díry do ledu. To se však naposledy stalo v roce 1946.
Napiš komentář