Když se zachvěje země. Smrt statisíců Číňanů patří k největším tragédiím lidstva

Naštěstí žijeme v podmínkách, kdy zažíváme přírodní katastrofy jen zřídka. Střed Evropy je v tomto smyslu takřka ideálním místem. I pokud se odehrají záplavy nebo zaútočí silný vítr, většinou nebývají ztráty na životech, i když ty na majetku mohou být velké. Ne všude na Zemi je to ale stejné. Jsou oblasti, kde se s ničivými silami přírody musí počítat více než kde jinde.

Smrt pod tunami půdy a prachu

Jedna z nejhorších přírodních katastrof se odehrála sice již v poměrně dávné minulosti, ale zvěsti o jejích ničivých dopadech jsou tak hlasité, že si ji připomínáme i dnes. Psal se 23. leden 1556 a provincie Šen-si ve střední Číně očekávala další běžný den. Většina tamních obyvatel tehdy žila v obydlích vyhloubených do sprašových svahů. Jenže jak se mělo záhy ukázat, byl to den, který si budou pamatovat celé následující generace. Náhle se totiž ozvaly ohlušující rány a země se silně zachvěla. V několika následujících vteřinách se odehrálo vůbec největší známé zemětřesení v dějinách – vyžádalo si téměř 830 tisíc životů. Postihlo přitom nejen oblast Šen-si, ale i řadu okolních provincií.

Na tehdejší poměry bylo 830 tisíc životů tragédií naprosto nebývalým rozměrů. I dnes by to bylo ohromné číslo a v 16. století byl počet obyvatel daleko nižší. Tak velké množství obětí bylo způsobeno především tím, že mohutné zemětřesení způsobilo rozsáhlý sesuv půdy, který doslova pohřbil jeskynní příbytky, ve kterých lidé bydleli. Otřesy zhruba o síle osmého stupně Richterovy škály s epicentrem poblíž hory Chua pokračovaly několikrát do měsíce dalšího půl roku. V některých regionech tak zemřelo až 60 % obyvatel a také hmotné škody byly nevyčíslitelné – katastrofa zničila prakticky celou oblast vnitřní Číny. Pokud se to tak dá vůbec říci, alespoň nějaké pozitivum na této ohromné tragédii najít lze – lidé se začali více zajímat o příčiny vzniku zemětřesení, opustili své sprašové domy a nové stavby se začali budovat z výrazně odolnějších materiálů a s novými postupy.

Největší katastrofa 20. století

O 420 let později přišlo podobně silné ničivé zemětřesení znovu. I tentokrát si živel připsal smutné prvenství. Zemětřesení ve městě Tchang-šan bylo, co se týče počtu obětí, nejhorší ve 20. století.  Odehrálo se krátce před čtvrtou hodinou ranní, kdy většina obyvatel ještě pokojně spala, 28. července 1976. Ničivé otřesy o síle až 7,8 Richterovy škály tedy udeřily zcela nečekaně a nikdo nedokázal na situaci rychle reagovat. Čínský státní seismologický ústav sice krátce před tím zaznamenal neobvyklá data ze 150 km vzdáleného Pekingu a dalších míst, Che-pej však považoval za bezpečnou oblast.

Atmosféra doby

Samotné zemětřesení přitom trvalo jen nějakých dvacet sekund a o 16 hodinách pak přišlo opakovaně, se slabší silou. Podle oficiálního prohlášení přišlo o život asi 255 tisíc lidí a dalších 164 tisíc utrpělo zranění. Někteří badatelé ovšem zmíněný údaj považují za silně podhodnocený a uvádějí až trojnásobek obětí. Vzhledem k tehdejší politice Číny, která si nemohla takovou tragédii dovolit přiznat v plné síle, je to dost pravděpodobný odhad. Vůdce Mao Ce-tung se potýkal s vleklými zdravotními potížemi a opozice uvnitř strany se bouřila proti nástupci, kterého zvolil, přičemž prosazovala protikandidáta. Konzervativci se báli, že by se masivní ztráty na životech mohly stát pro zbídačený národ příslovečnou poslední kapkou a mohly by odvést pozornost od očerňování progresivního Teng Siao-pchinga, kterého v kampani osočovali z prosazování „kapitalistické cesty“.

Za tak velký počet úmrtí opět mohl nevhodný charakter staveb. Více než 80 % všech staveb ve městě doslova během vteřin popadalo k zemi jako domečky za karet. Na první pohled to vypadalo jako by zde minimálně vybuchla atomová bomba. Snad se stavitelé opět poučili a vybudovali domy, které budou stabilnější a podobná tragédie se už nikdy nebude muset odehrát.

Zdroj náhledového obrázku: Depositphotos

Napiš komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *