Halucinogenní med, pro který sběrači riskují životy. Je to lék i droga zároveň

Chladné oblasti ve vysokých nadmořských výškách v Himálajích jsou domovem největšího druhu včel na světě. A jako by nestačilo, že jsou tyto včelky největší, drží si ještě jedno prvenství – poskytují zvláštní med, který má nejen řadu zdraví prospěšných vlastností, ale působí také halucinogenně. Místní obyvatelé kvůli jeho získávání často riskují své životy, protože cena medu je samozřejmě velmi vysoká a movití lidé jsou ochotni za něj platit doslova zlatem.

Nejde ale o žádný módní výstřelek. Tento zvláštní med se sbírá již cela staletí a jeho cena má své opodstatnění. I když je pro mnoho lidí možná jen zajímavých zpestřením, které jim může navíc poskytnout psychedelický zážitek, pro spoustu lidí se jedná o vysoce ceněný lék s s dlouhou tradicí.

Bláznivý med

Někdy se tomuto medu přezdívá také bláznivý nebo rudý med. Je produktem včely skalní, která je největším druhem včely na světě. V průměru měří až tři centimetry a je blízkou příbuznou v Asii dobře známé včely obrovské. Na rozdíl od jiných včel, dokáží včely skalní opylovat i květy rododendronů, které se právě vyskytují v horských oblastech s chladnějším podnebím. Pyl těchto rostlin pak stojí za prazvláštními účinky medu.

Rododendron je národní květinou Nepálu. Obsahuje látky zvané grayanotoxiny. Jde o jedovaté látky, které jsou pro lidský organismu toxické. Kromě rododendronů je produkují i jiné rostliny z čeledi vřesovcovitých. Ve vyšších polohách Nepálu, Bhútánu a Indie se vyskytují rododendrony druhů Rhododendron luteum a Rhododendron ponticum. Právě tyto květiny jsou opylovány včelami skalními a díky jejich pylu vzniká prazvláštní halucinogenní med.

Med od včely skalní má tedy vlastnosti jako kdejaká jiná droga. Lidé po jeho požití mohou zažívat nereálné stavy, dostávat se do zcela jiných dimenzí a prožívat neobvyklé pocity. V malých dávkách navozuje pocit závrati, mravenčení v končetinách a různé představy. Kromě toho je ale med ceněný i jako účinný lék na širokou škálu problémů od potence až po vysoký krevní tlak.

Při dávkování je však nutné dbát zvýšené opatrnosti. Přeci jen se jedná o drogu, a je tedy nutné být při jejím používání obezřetný a počítat i s případnými negativními následky. Mohou se objevit různé zdravotní potíže a v extrémních případech dokonce může dojít k úmrtí. Ve vysokých dávkách způsobuje otravu, jež se projeví svalovou ochablostí, zvracením, nepravidelností srdečního rytmu, pocením a dalšími projevy. O jeho účincích však existuje jen velmi málo skutečně odborné literatury, takže informace se čerpají spíše od domorodců nebo od těch, kdo med vyzkoušeli na vlastní kůži.

Podle historické tradice prý v roce 67 před naším letopočtem využila halucinogenní med armáda pontského krále Mithridatése jako zbraň ve válce s Římem. Vojáci omámení medem byli samozřejmě v boji zcela nepoužitelní a pontská armáda je snadno porazila.

Sběr, při kterém jde o život

Med je tak drahý i proto, že jeho získávání je dost obtížné, a dokonce životu nebezpečné. Nadmořská výška se v těchto oblastech pohybuje okolo 2500 metrů nad mořem a včely mají ve zvyku budovat si svá hnízda na skalních převisech. Sběrači se tedy k nim musí dostávat přes velmi nebezpečné úseky a samozřejmě to provádí bez jištění nebo jiných moderních pomůcek. Jedno hnízdo může mít přes metr v průměru a dá se v něm najít až 60 kilogramů medu. Sběr obvykle probíhá dvakrát ročně, na jaře a na podzim, psychoaktivní účinky ale má pouze jarní sběr.

Nezřídka se stane, že při sběru někdo zahyne nebo je minimálně vážně zraněn. Přesto jsou místní ochotni se sběru účastnit, jelikož výnosy z medu jsou na jejich poměry skutečně obrovské a mohou jim klidně zajistit živobytí na celou zimu.

 

Napiš komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *