Brazílie patří mezi několik málo míst pod sluncem, kde se i v dnešní době nachází původní kmeny žijící velmi prostým životem, zcela mimo civilizaci. Vzhledem k neustálému rozšiřování lidského působení ale začínají být tyto kmeny stále více a více ohroženy – a někteří jejich příslušníci se rozhodli bojovat za svůj styl života a za jeho zachování. Jejich práce je však nesmírně namáhavá a složitá.
Dnes víme, že v Brazílii žije asi 305 původních, zcela nebo částečně izolovaných kmenů. Ty dohromady sdružují okolo necelého milionu obyvatel. Oficiálně brazilská vláda uznává 690 teritorií, která domorodci ovládají, což tvoří přibližně 13 % celkové rozlohy Brazílie. I když oficiálně mají tato území žít zcela mimo působení vnějších vlivů dle vlastních pravidel a řádu, ve skutečnosti je k tomu hodně daleko.
Obrana pralesa
Největším problémem je kácení pralesů. Proto obyvatelé kmenů každodenně obchází své teritorium a jsou připraveni klidně i vlastním tělem bránit své území, které se jim těžaři snaží neustále vzít. Stále hlouběji a hlouběji přicházejí do chráněných území lidé, kteří chtějí nejen těžit dřevo, ale třeba také hledají drahé kameny.
Například obyvatelé vesnice Krimej již vytvořili vlastní hlídky a zakládají po celém svém území základny, odkud se snaží svou autonomii a své území bránit. Mezi průzkumníky jsou nejen místní vesničané, ale také muži najatí Institutem Kabu, což je nevládní organizace, která domorodcům pomáhá. Jedná se o náročnou a každodenní práci – je třeba procházet řeku a hlídat cesty, které ohraničují území domorodců. Základny se nachází většinou na strategických místech při hranicích. Stále častěji se objevují také problémy s farmáři, kteří posouvají ploty na území domorodců. Organizace na ochranu životního prostředí do oblasti jezdí jen málo a nemá ponětí o tom, co se zde reálně děje a jakým výzvám místní čelí.
Vedení indiánům nepřeje
Lesy pokrývají 60 % území Brazílie, z toho 70 % se nachází v Amazonii. Jenže Brazílie je také zároveň světovým lídrem ve zpracování dřeva, a lesy tak velmi rychle mizí. Jakmile se moci ujal prezident Jair Bolsonara, je postup ještě rychlejší a ubývání lesů tíživější. V rozmezí ledna 2019 a srpna 2019 ztratila Brazílie o téměř 6 000 kilometrů čtverečních lesů. To je o 75 % více, než za stejnou dobu roku 2018. Je patrné, že nejvyšší představitelé země nemají zájem chránit přírodu, ani kulturní bohatství, které je na pralesích závislé.
Právě nový brazilský prezident Jair Bolsonaro je domorodcům velkým trnem v oku. Ten se netají tím, že si myslí, že indiáni mají v zemi až příliš mnoho půdy. Podle něj by se domorodé obyvatelstvo mělo začlenit do moderní společnosti a jejich území by mělo být využito pro ekonomický růst Brazílie. I proto není divu, že se místní rozhodli svůj osud vzít do vlastních rukou – zastání se nejspíš nedočkají.
Hrozivé požáry
Kromě oficiálního kácení je problémem i nelegální těžba. Nedaří se jí zabránit a pravděpodobně k tomu chybí i dostatečná vůle. Další problém představují i ničivé požáry. V roce 2019 amazonské pralesy postihly mohutné lesní požáry, které vyvolaly celosvětovou pozornost. A bohužel za většinu z nich nesou odpovědnost lidé. Oheň se totiž často používá k vyčištění půdy pro farmaření – stačí trocha nepozornosti a z kontrolovaného ohně se stane ničivý požár, který se šíří rychlostí blesku.
Strážci domova
Příslušníci místních indiánských kmenů většinou nemají mnoho příležitostí, jak se aktivně a účinně bránit. Nezbývá jim než smutně přihlížet tomu, jak jim jejich domov mizí před očima. Požáry, kácení lesů, farmaření – to vše je utlačuje hlouběji a hlouběji do pralesa, ale za pár let se může stát, že už nebude kam dál postupovat a kde dál žít.
Řada domorodců je proto ochotna udělat vše proto, aby nelegální těžaře a vypalovače půdy zastavili a zachránili, co se ještě zachránit dá. A je třeba si uvědomit, že to rozhodně nedělají jen pro sebe. Amazonie není plícemi planety nazývána jen tak pro ni za nic. Pokud bude nadále mizet tímto tempem, bude tím trpět celý svět. Domorodci tedy bojují i za nás a za celou planetu. Bez kmenů, které v amazonském pralese žijí, by neexistovala přísná pravidla, která se aspoň někde “jakž takž” dodržují – pak těžko říct, jak by to v Amazonii vypadalo a co by z rozlehlých pralesů zbylo.
V Amazonii se v současnosti nachází více než polovina dosud existujících deštných pralesů. Je to zároveň místo bohaté na různé živočišné a rostlinné druhy, které jinde na světě nenajdeme. Vědci odhadují, že zde roste 390 miliard jednotlivých stromů, které patří k některému z celkem 16 000 rostlinných druhů. To vše přijde vniveč, pokud se kácení nezastaví.
Napiš komentář