Blahobyt nás přivedl k závislosti na jídle. Půst by měl být běžnou součástí našeho života

Dříve byl půst nikoliv volbou, ale nutností. Mohlo se stát, že jídlo nebylo, nebo se minimálně v jeho konzumaci bylo nutné velmi omezit. Dnes už takový stav v našich podmínkách většinou nenastává, ale řada lidí si půst volí zcela dobrovolně. Představuje totiž zajímavou alternativu na cestě ke zdraví. Může pomoci nejen lépe udržovat zdravou hmotnost, ale také vás ochránit před řadou civilizačních chorob.

Půstem ke zdraví

Půst rozhodně nemusí být špatný nápad. Podle všeho je občasný půst pro naše tělo dokonce velmi prospěšný. Řízený a vědomý půst, nikoliv trpitelské hladovění, nás dle mnohých odborníků dovede ke zdraví. Právě tato očista těla může fungovat jako prevence civilizačních chorob. A není přitom nezbytné, nejíst celé dlouhé dny, postačí klidně i kratší, třeba dvanáctihodinová absence jídla. 

I když už dnes půst ani zdaleka není tak přirozenou součástí našich životů, někteří lékaři volají po tom, abychom jej občas do svého životního stylu přeci jen dobrovolně zařadili. Poukazují zároveň i na to, že průmyslové zpracování potravin nás sice vysvobodilo ze strasti hladovění, ale zároveň moderní společnost uvrhlo do jiných problémů. Obezitou v ČR například trpí až 71 % mužů a až 57 % žen, což je skutečně alarmující číslo. To vede také k vyššímu výskytu cukrovky, rakoviny či onemocnění srdce. Není proto divu, že internet zaplavují zázračné recepty na zhubnutí, od nichž by se však měl rozumný člověk raději distancovat. Neodborně vedenými pokusy si můžete rozházet metabolismus a zadělat si na více problémů, než by vás mohlo napadnout. Půst tedy rozhodně nemá být další metodou “zaručené diety”, ale má sloužit k ozdravným a očistným účelům.

Civilizační choroby

Výzkumem vlivu jídla na naše zdraví a celkovou spokojenost se v dnešní době zabývá řada odborníků, ale výsledky jsou často velmi neprůkazné už jen proto, že lidé mají tendenci o tom, co jedí, lhát, nebo alespoň nesdělovat úplnou pravdu. Přesto se například podařilo zjistit, že skrytou příčinou obezity je hormonální nerovnováha. Ukládání tuků se připisuje na vrub inzulinu. A právě půst dokáže hladinu inzulinu úspěšně regulovat, čímž nás chrání před tloustnutím i dalšími civilizačními chorobami.

Jelikož žijeme v blahobytu, mnoho lidí si neuvědomuje rozdíl mezi skutečným hladem a pouhou chutí nebo neukojeným návykem. Rozpoznat tyto dva pocity může být pro současného člověka poměrně obtížný úkol. Hlad je totiž zčásti naučený. Pokud pravidelně snídáme v sedm ráno, vypěstujeme si podmíněný reflex a každý den v sedm budeme hladoví. Stejný reflex si ale můžeme vypěstovat i u toho, že u televize si dopřáváte kolu a chipsy, nebo že po sportu si musíte dát něco sladkého. Jíme, i když skutečný hlad nemáme. Základ úspěšného půstu proto tkví v odnaučení se návyku – a přerušované jedení může znamenat první krok. Pokud chcete vyzkoušet, jak vaše tělo zareaguje, můžete začít náhodně vynechávat jídla nebo měnit časy, kdy se stravujete. Uvidíte, že se změní vaše vnímání toho, kdy máte hlad a na co máte chuť.

Závislost na jídle

I když se v dnešní době daleko více mluví i závislosti na mobilech nebo sociálních sítích, řada z nás spíše bojuje s jistou formou závislosti na jídle. Zatímco v 70. letech 20. století snědl typický Američan tři pokrmy denně, nyní je prokládá svačinkami, protože věří, že je to vlastně správné a pomůže mu to zhubnout. Ve skutečnosti ale jen spořádá více porcí jídla a více kalorií, jiný efekt to nemá. Vědci a lékaři zkoumající účinky půstu si všimli, že pravidelné snižování hladiny inzulinu dovoluje tělu na tento hormon v budoucnu lépe reagovat. Při půstu se v těle vytváří zdravý návyk, který vede k úspěšnému zpracovávání potravy a správnému využívání hormonů.

Jak se postit?

A jak takový půst vlastně vypadá? U většiny půstů se smí pít pouze voda, čaj a černá káva, ale zcela bez cukru, medu nebo jiných sladidel. Je však dobré připomenout, že u takto radikálního hladovění chybí tělu potřebná sůl, bez níž nedokáže zadržovat vodu, tudíž mu hrozí dehydratace. Rozhodně se tedy nedoporučuje takový půst držet déle než jeden den. Tomuto se lze vyhnout například tak, že budete konzumovat silný vývar, který tělu přeci jen nějaké živiny včetně soli dodá. Velmi oblíbené bývají také půsty s džusy, se zelenými šťávami nebo „tukové“ půsty dovolující konzumaci kokosového oleje, smetany a másla.

Je-li pro vás těžké představit si několik dní jen o vodě, kávě a vývaru, můžete pro začátek zkusit přerušovaný půst, kdy se střídají období hladovění a jídla. Půsty mohou trvat dvanáct hodin až tři měsíce, nebo i déle a držet je lze jednou týdně, měsíčně či třeba jedenkrát za rok. Přerušovaný půst si lze nastavit jako jakousi rutinu, na kterou si tělo zvykne a začne s ní ve svém plánování počítat. Váš hlad se vašim novým návykům přizpůsobí, a vy budete moci v takové dny fungovat zcela normálně. Dvanáctihodinový půst přitom není vůbec náročný a dřív se praktikoval zcela běžně. Jedlo se třikrát denně mezi sedmou ráno a sedmou večer, zbytek dne se člověk postil. Delší, šestnáctihodinový půst už vyžaduje, abyste jedno jídlo vynechali. Dá se dodržovat například tak, že nejíte každý den od sedmi hodin večer do jedenácti ráno. Řada lidí takové stravování praktikuje zcela intuitivně.

Po konci hladovění není dobré se hned vrhnout na první pořádné jídlo, které uvidíte. Návrat k jídlu by měl být pozvolný. Čím déle se postíte, tím musíte být opatrnější. Zpočátku zkuste půst přerušit svačinkou nebo malým pokrmem, pak opět několik hodin vyčkejte a až poté si dopřejte něco většího.