Seznamte se s králem Severního Súdánu. Prohlásil se jím sám a jeho vize jsou odvážné

Jeremiah Heaton se sám prohlásil za krále „Severního Súdánu“. Přečtěte si rozhovor s tímto zajímavým mužem, který má neméně zajímavé a odvážné nápady.

V roce 2013 položila Jeremiahovi jeho nejmladší dcera otázku, která není ničím výjimečná. Zeptala se ho, zda někdy bude princeznou. A Jeremiah tehdy zcela vážně dopověděl, že ano. Měl totiž plán.

O několik měsíců později se Heaton vydal na cestu do Egypta, odkud pak vyrazil do oblasti Bir Tawil, což je přibližně 2000 čtverečních metrů velké území, které nepatří pod správu ani jedno ze svých sousedů. Egypt ani Súdán jej oficiálně nevnímají jako součást svého území. Zde zabodl do země vlajku, kterou navrhly jeho děti, a prohlásil tuto zem za Severní Súdán a sám sebe korunoval jejím králem. Jeho dcera Emily se tak rázem stala skutečnou princeznou, i když její panství leželo tisíce kilometrů daleko.

Rozhovor s farmářem s Virginie přináší zajímavé svědectví o jeho motivacích a myšlenkách.

Co je vaše současné povolání?

Jsem na plný úvazek králem Severního Súdánu. Starám se o záležitosti této země a pracují na tom, aby se tam věci hnuly kupředu. Kromě toho samozřejmě vlastním i malou farmu ve Virginii, ale primárně se věnuji královským povinnostem.

Co se vám honilo hlavou, když se vás vaše dcera zeptala, zda bude princeznou?

Bylo mi jasné, že musím její přání naplnit. Tolik holčiček na celém světě si touží splnit tento sen, ale téměř žádné se to nikdy nepodaří. Chtěl jsem, aby moje dcera Emily byla výjimkou. Začal jsem se o tuto tématiku více zajímat a zjistil, jsem, že v současnosti na světě existuje už jen jediná „terra nulius“, jak se říká zemi, která nepodléhá vládě nějakého státu. Touto zemí byl Bir Tawil na hranicích Súdánu a Egypta a mně bylo jasné, že je to jedinečná příležitost. Podle několika mezinárodních právníků bylo nutné zemi osobně obsadit, a tak jsem tedy jel a udělal to.

Zároveň jsem požádal své děti, aby navrhly vlajku pro naše nové království a obstaral jsem si povolení pro cestu do egyptské pouště. Při příležitosti sedmých narozenin dcery Emily jsem pak v Bir Tawil vztyčil vlajku a území osobně zabral. Fotku jsem sdílel na Facebooku, což samozřejmě přilákalo pozornost velké řady lidí a i médií.

Reagoval Egypt nebo Súdán na tento krok?

Egypťané ani Súdánci nejsou hloupí a vědí, že je daleko lepší mít pokojného souseda, který se o zemi stará, než mít kus neužitečné pouště.

Ale máte jejich souhlas nebo podporu?

Nepotřebuji souhlas jejich ani nikoho jiného. Během posledních sto let daly oba státy jasně najevo, že o tento kus země nestojí a nepatří pod jejich správu, takže já mám nyní plné právo jej zabrat a začít jej samostatně spravovat.

Takže vás podpořili?

Samozřejmě. Zvažuji vybudovat v mém království dvou set megawattový solární systém, který bude stát asi 300 – 350 milionů dolarů. Hlavním odběratelem by měl být Egypt. V současnosti dokončujeme detaily celého projektu. Každá domluva i partnerství trvá než se ujedná, ale jde to. Jakmile bude vše dojednáno, oznámíme spolupráci i to, jak bude celý projekt vypadat a fungovat. Egypt elektřinu nutně potřebuje, aby se mohl dále rozvíjet. Spolupráce se Severním Súdánem je pro něj tedy jen výhodná.

Peníze jste sháněl s pomocí crowdfundingu. Podařilo se vám vybrat asi 10 600 dolarů. To je ale stále dost málo. Jak plánujete sehnat další finance?

Je nerealistické myslet si, že se celý projekt zafinancuje penězi od lidí. Musíme samozřejmě spolupracovat s velkými firmami a investory.

Máte americké investory?

Nikoliv. Jedná se o evropské firmy. Máme aktuálně ambasádu v České republice, odkud projekt řídíme.

Ta nahradila ambasádu v Dánsku?

Už máme dvě ambasády.

Máte tam nějaké zaměstnance?

Ano, na návštěvě v Dánsku jsem tam byl nedávno. Do Česka se teprve chystám.

Oblast Bir Tawil patří k nejsušším na zeměkouli. Jak tam plánujete dostat vodu?

Právě na tom pracujeme. V budoucnu tam nechceme mít jen solární elektrárnu, ale také pole, kde by se daly pěstovat plodiny.

Jak to má fungovat?

Chceme se inspirovat japonským modelem, který postupuje tak, že plodiny pěstuje uvnitř velkých hal. Tak je jim možné dopřát podmínky, které potřebují. V Japonsku se tak pěstuje zelí, my to chceme vyzkoušet i na jiných plodinách.

Jak to plánujete s občanstvím? Prý nebudete přijímat žadatele z Egypta a Súdánu kromě vědců.

Populace v Severním Súdánu bude jen velmi malá. Chceme se soustředit na vědu a výzkum ne na běžný život obyvatel. Neplánujeme zatím budovat žádnou běžnou infrastrukturu typu škol a nemocnic. Takže to, kdo zde bude moci žít a účastnit se projektu bude silně ovlivněno tím, co může životu v Novém Súdánu přinést nového. Potřebujeme hlavně vědce a schopné lidi, kteří se nebojí experimentů.

A co daně? Budou se nějaké platit?

Zatím je naše vize taková, že pokud bude chtít nějaký investor u nás zahájit svou činnost, která bude pro Severní Súdán prospěšná, nebudeme na něj uvalovat žádnou daňovou povinnost. Uvidíme, jak to bude fungovat a co ukáže čas, ale zatím je plán takový.

Jak jste na tom s mezinárodními vztahy?

Požádali jsme o členství v OSN, ale není to naše priorita a nechceme do toho investovat čas ani peníze. Není v plánu zapojovat se do mezinárodního politického dění. Jediné, co je nyní důležité, je vyřešit ekonomickou spolupráci, ale věříme, že to bude možné i bez členství v mezinárodních organizacích. Chceme vytvořit Zemi zítřků.

Napiš komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

1 komentář