Pro pořádek se možná sluší uvést, že cílem stavitele nebylo, aby kostel vypadal jako slepice. Měl spíše připomínat holubici, ale odvážný stavitelský záměr úplně nedopadl tak, jak se čekalo.
Jak to všechno začalo
Celý příběh má svůj počátek v roce 1989, kdy měl Daniel Alamsjah neobvyklou vizi. Ve snu uviděl holubici, která odpočívá na vrcholu kopce a mluví k němu jasným lidským hlasem. Prý mu tenkrát holubice sdělila, že má postavit kostel, kam by mohli přicházet lidé z dalekých končin a uctívat zde Boha. Kostel měl stát v oblasti Magelang na indonéské Jávě. Alamsjah považoval vizi nejprve jen za výplod své bujné fantazii, ale přesto na ni stále nemohl zapomenout.
O rok později navštívil oblast Mageland znovu a tentokrát se vypravil na výlet do kopců. Jaké ho čekalo překvapení, když po cestě spatřil přesně stejný výhled, který si pamatoval ze svého snu! Nyní již nabyl dojmu, že jeho vize přeci jen mohla mít reálné základy a začal hledat v Bibli pomoc a vedení pro to, co má dělat dál.
Při studiu Bible narazil na verš 2 ve druhé kapitole knihy Izajáš. “I stane se v posledních dnech, že se hora Hospodinova domu bude tyčit nad vrcholy hor, bude povznesena nad pahorky a budou k ní proudit všechny pronárody.” Toto ho nakonec přesvědčilo, že jeho vize nebyla jen pouhá halucinace, ale skutečná výzva, aby konal.
O dva týdny později koupil parcelu na kopci Rhema a začal s výstavbou chrámu k oslavě Boha. Chtěl nicméně zůstat věrný své vizi, a místo tak mělo být místem setkávání nejen pro křesťany, ale pro věřící všech církví a denominací.
Bohužel se brzy ukázalo, že budovat chrám v zemi plné muslimů nebude zas tak snadné. Místní totiž nezajímalo, zda je to místo pro křesťany, nebo pro všechny, jednoduše s tímto plánem nesouhlasili a proti Alamsjahovi se postavili, což vyústilo v to, že mu v roce 2000 zcela došly finance i síly a stavba byla předčasně ukončena.
Gereja Ayam dnes
Alamsjahův projekt ve tvaru holubice byl dost složitý jak po architektonické stránce, tak i o stránce jeho samotného praktického provedení. Ne vše se vyvedlo tak, jak se doufalo, a výsledná budova tedy daleko více připomíná slepici nežli holubici.
Tento neobvyklý kostel tedy dostal název Gereja Ayam, což v překladu znamená Slepičí kostel. A velmi brzy začal samozřejmě přitahovat zvědavce z řad místních i turistů. Alamsjah využil tohoto zájmu a začal vybírat vstupné, které ač bylo velmi nízké, stačilo k tomu, aby se o pár let později mohl ke svému projektu vrátit a renovoval vnitřní část kostela.
V tomto roce byla konečně dokončena okna a také dlážděná cesta vedoucí až ke kostelu. Okolí kostela konečně trochu prokouklo a i vnitřní modlitební místnost prošla renovací. Vnitřní zdi jsou ozdobeny malbami místních umělců a toto místo stále více a více přitahuje turisty z dalekých koutů světa. V zadní části kostela se dokonce otevřela malá kavárna, kde si turisté mohou odpočinou při šálku kávy a drobném občerstvení.
Zdá se tedy, že původní záměr, aby toto místo bylo pro lidi všech náboženství, kultur i národností, se vyplnil. I když možná trochu jiným způsobem, než se čekalo. Většina turistů sem asi nemíří kvůli modlitbě a rozjímání, ale Alamsjah může být nakonec velmi spokojený s tím, co dokázal.
A když se uváží, že na počátku stála pouhá vize, kterou považoval za výplod fantazie, pak je jeho úspěch ještě větší. Až tedy budete někdy na Jávě, nezapomeňte se podívat, jak se daří této velké posvátné slepici.
Napiš komentář