Pruský král Fridrich II., známý také jako Fridrich Veliký, si v roce 1745 hned za vzkvétajícím hlavním městem Berlínem vystavěl jako své letní sídlo, překrásný královský palác Sanssouci, o kterém se tvrdí, že je nejkrásnější památkou rokokové architektury v Evropě. Sanssouci jako soubor paláců a parků byl v roce 1990 zapsán do seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Podle králových osobních návrhů byl palác postaven jako konkurent Versailles, kterému se měl vyrovnat v každém detailu i extravaganci, přestože je menší a intimnější. Uprostřed nádherné jezerní scenérie a upravených zahrad se král mohl nerušeně oddávat svým kulturním zálibám „sans souci“ neboli „bez starosti“. Sanssouci byl také „sans femmes“ – bez žen. Společnost mu dělali vzdělaní hosté, mezi kterými nechyběl francouzský spisovatel a filosof Voltaire. Ten zde dokonce pobýval celé tři roky jako králův osobní poradce.
Dlouhá, kopulí korunovaná jednopodlažní budova se dvěma pavilony po stranách leží uprostřed stupňovitých teras a nádherně upravených zahrad. Na úpravu zahrad osobně dohlížel pruský vladař, pro kterého bylo Sanssouci srdeční záležitostí. Některé budovy, které můžete navštívit, zejména Neues Palais, který je největší budovou komplexu se 400 místnostmi nebo Schlosshotel Cecilienhof, byly přistaveny v průběhu dalších 150 let. Není se čemu divit, že celý areál Sanssouci patří k nejkrásnějším zámeckým komplexům v Evropě.
Posledně jmenovaná stavba byla původně rezidence korunního prince Viléma z Hohenzolleru. 
Nese jméno po jeho snaše Cecilii. Do historie se Schlosshotel Cecilienhof zapsal jako místo konání Postupimské konference, která změnila poválečné uspořádání v Evropě. Právě zde spojenečtí politici v červenci a srpnu 1945 ve složení Churchill, Truman a Stalin vypracovali plán rozdělení poválečného Německa.
Po sjednocení Německa v roce 1990 došlo ke splnění posledního přání Friedricha Velikého. Vrátil se ke svému milovanému zámku. Jeho ostatky byly uloženy na nejvyšší terase zámecké zahrady do hrobu, který si Fridrich v roce 1744 nechal připravit. Kdysi řekl “ až tu budu, budu již bez starostí“. Jeho přání se mu splnilo až po dlouhých 205 letech.
Napiš komentář