Při vyslovení slova „zahrada“ si většina lidí vybaví slunce, šumění listí a květy rozprostírající se pod širým nebem. Jenže evropský kontinent ukrývá i takové zelené kouty, které byste hledali marně na mapě parků a botanických zahrad. Nejsou totiž nad zemí, ale hluboko pod ní.
Podzemní zahrady – ať už historické nebo experimentální – představují fascinující kapitolu lidského vztahu k přírodě. V temných prostorách, kde byste čekali spíš ticho a chlad, klíčí nové nápady i rostliny. A v některých případech i vize budoucího městského života.
Kořeny pod kamenem: Kde se vzal nápad pěstovat pod zemí?
Představa, že se dá něco vypěstovat bez přímého slunce, není úplně nová. Lidé od nepaměti skladovali úrodu ve sklepích, kde bylo chladno a stabilní klima. Klášterní zahrady bývaly chráněné silnými zdmi, a dokonce i starověká města si vyhrabávala úkryty pro zásoby potravin. Ale vybudovat plnohodnotnou zahradu nebo arboretum pod povrchem? To už je jiná liga – a často výsledek nutnosti, vynalézavosti nebo touhy experimentovat.
V italské Neapoli kdysi Římané kopali sklepy na víno a olej. Válka z nich udělala úkryty, moderní doba pak laboratoře pro pěstování kapradin a hub. V turecké Kapadocii se v podzemních městech možná uchovávaly byliny a plodiny. Není to botanická zahrada v pravém smyslu slova, ale ukazuje to, jak dlouho člověk hledá způsob, jak přivést život i tam, kde se zdánlivě žít nedá.
Jak se pěstuje tam, kde nesvítí slunce?
Pod zemí to bez technologie nejde. Umělé osvětlení, především LED diody, simuluje denní cyklus. Hydroponie a aeroponie nahrazují klasickou půdu. Ventilace zajišťuje čerstvý vzduch, senzory hlídají vlhkost a teplotu. Výsledkem je prostředí, které – přestože by se mohlo zdát nehostinné – rostlinám velmi vyhovuje.
Hlavní výhodou podzemních zahrad je jejich stabilita. Teplota kolísá jen minimálně, žádné extrémní mrazy nebo letní vedra. Takové podmínky jsou ideální nejen pro rostliny, ale i pro experimenty, které by na povrchu selhaly.
Další nespornou výhodou je využití městského prostoru. Ve chvíli, kdy se města nemohou rozšiřovat do šířky, nezbývá než jít do výšky – nebo pod zem. Místo opuštěných tunelů, krytů nebo nevyužívaných stanic metra se tak může proměnit v něco užitečného, krásného a udržitelného.
Tři evropské projekty, které mění podzemí v zelené oázy
Londýn – Growing Underground
Přímo pod rušnými ulicemi čtvrti Clapham se nachází projekt, který ukazuje budoucnost městského zemědělství. Bývalé kryty z druhé světové války se proměnily ve vertikální farmy, kde se bez půdy, jen pomocí vody a světla, pěstují bylinky a mikrozelenina. Vše sklizeno pár hodin před tím, než se produkty dostanou na talíře v restauracích po celém Londýně.
Paříž – Les Hortillonnages Souterrains
V podzemních vápencových lomech na okraji Paříže probíhá pokus o přetvoření dávno opuštěných prostor v podzemní skleníky. Orchideje, mechy a kapradiny tu díky vlhkosti a stálé teplotě rostou lépe než v běžných podmínkách. Projekt je zatím v plenkách, ale jeho potenciál je ohromný.
Stockholm – Zelený koridor Kymlinge
Opuštěná stanice metra, kterou místní znají jako „stanici duchů“, si našla nečekané využití. Ekologičtí aktivisté a umělci zde vytvořili experimentální botanický prostor, kde rostou stínomilné rostliny. Koleje zarůstají zelení a podzemí se mění v místo, které víc než na vlak připomíná lesní zákoutí.
Mohou podzemní zahrady změnit budoucnost měst?
Změna klimatu, nedostatek prostoru a potřeba spojení s přírodou vedou města k hledání nových cest. Podzemní zahrady mohou být odpovědí hned na několik problémů zároveň. Regulují teplotu, zlepšují kvalitu ovzduší, a navíc působí blahodárně na psychiku obyvatel. V severských zemích, kde zima výrazně omezuje venkovní pobyt, mohou fungovat jako celoroční botanické útočiště.
Mnoho měst už dnes uvažuje o tom, jak přeměnit nevyužité podzemní prostory – stanice metra, kryty, sklepy – na místa, kde se bude nejen žít, ale i pěstovat, relaxovat, učit se a tvořit. A to vše s respektem k přírodě a využitím moderních technologií.
Jak vám tento nápad připadá? Je vůbec možné, aby rostliny přežívaly v takových extrémních podmínkách? Historie ukazuje, že příroda je vysoce adaptabilní – a přizpůsobit se dokáže skutečně ledasčemu. Proč tedy ne životu v podzemí? I to je rozhodně možné.
ZDROJ: https://www.weforum.org/stories/2021/04/underground-vegetable-garden-sustainable-farming/
ZDROJ obrázku: Autor/ka fotografie: Pixabay: https://www.pexels.com/cs-cz/foto/budova-architektura-kameny-chodba-60611/
Napiš komentář