Dnes počítače používáme na každodenní bázi naprosto běžně a bez pozastavení se nad tím, že ještě před nějakými pár desítkami let museli lidé fungovat zcela bez nich. I když je možná pravda, že by vás nenapadlo, že počítač vlastně slaví již dvě stě let! Ne sice v podobě, v jaké jej známe a chápeme dnes, ale základy pro dnešní moderní přístroje byly položeny skutečně již v na počátku 19. století. Tehdy si Charles Babbage (1791-1871) marně lámal hlavu nad složitými logaritmickými tabulkami, které byly plné chyb a nepřeností. Nadaný anglický matematik se tedy rozhodl, že přeci musí existovat jednodušší způsob a pustil se do návrhu vlastního počítače.
Kdybychom na počátku 19. století použili slovo počítač, lidé by se určitě chytili – jen by si pod ním představili člověka provádějícího výpočty, nikoliv moderní zařízení. První výsledek Babbageova snažení dostal proto jméno jiné – diferenční stroj. Geniální návrh se poprvé objevil na veřejnosti roku 1822. Jednalo se skutečně o ohromné železné monstrum, které ani vzdáleně nepřipomínalo dnešní elegantní přístroje. Železný rám se soustavou ozubených kol, os, pružin a čepů dokázal nicméně vypočítat několik sérií čísel a dočasně také dovedl data uložit pro pozdější použití. Již o 12 let později vznikl vylepšený „analytický stroj“, který už byl dokonce řízen programem, měl vlastní aritmetickou jednotku, paměť i tiskárnu.
Na začátek 19. století výborný výkon, nemyslíte? Vše se zdálo být na dobré cestě, jenže do vývoje stroje zasáhly technické problémy a nedostatek financí. Kvůli tomu byl vývoj zpožděn a my jsme si museli počkat ještě další desítky let na to, než byl návrh obnoven a konečně se začal vylepšovat až tak, že dnes můžeme počítače používat způsobem, jakým je využíváme každý den.
Revoluce
Na starší myšlenku navázal německý inženýr Konrad Zuse (1910-1995). Pracoval jako inženýr v továrně na výrobu letadel a rozhodl se pustit do projektu, kterému zpočátku nikdo nevěřil. Na svém projektu pracoval v obýváku svých rodičů, kde se v roce 1938 zrodil prototyp počítacího stroje Z1. Autor však nakonec nebyl s výsledkem spokojen a celý přístroj rozebral na součástky a pustil se do vývoje vylepšené druhé verze. „Zet dvojka“ už k výpočtům používala obvody na bázi elektromagnetických relé, paměť měla ale stále mechanickou.
To rozhodně nebylo to, co by Zuse mohl považovat za převrtaný úspěch, o který usiloval. Proto musel své síly spojit s inženýrem Helmutem Schreyerem (1912-1984) a založil s ním společnost Zuse Apparatebau. Pak už šlo vše ráz naráz a v květnu 1941 spatřil světlo světa první programovatelný počítač – legendární Z3. Sice zabíral doslova polovinu místnosti, ale konečně byl celý kompletně sestavený z elektromagneticky ovládaných částí.
Dlouhá a strastiplná cesta
K dnešním počítačům však bylo ještě daleko. Od tohoto momentu navíc vývoj pokračoval mnoha různými cestami. Další významnou osobností, která se na vývoji počítače podílela, byl Alan Turing (1912-1954). Tento samotář trpící Aspergerovým syndromem se odmalička snažil odhalit principy jevů kolem sebe. Trápil se například otázkou, zda existuje nějaký matematický algoritmus, který by dovedl určit, zda je dané matematické tvrzení pravdivé. Nelenil a na svou otázku si odpověděl sám v roce 1936 modelem zařízení, které mělo umět odpovědět na jakoukoliv logickou otázku. Princip „Turingova stroje“ se tak stal jádrem budoucích počítačů.
Budoucnost patří počítačům
Když se svět zase dostal trochu do normálu po konci druhé světové války, začaly vznikat první počítače používané v běžném provozu. Jedním z nich byl například ENIAC, který svou kariéru zahájil 12. února 1946 na Pensylvánské univerzitě. Dalších deset let pak poctivě sloužil americké armádě. Tento plně elektronkový stroj dovedl provést 5000 operací za vteřinu, ale také nebyl dokonalý. Problémem byla především ohromná spotřeba energie a také obří velikost. Bylo tedy jasné, že dalším cílem je zmenšovat a snižovat nároky na energii, což se postupem let dařilo.
Dlouhá historie počítače nicméně nakonec přinesl své ovoce a je bezpochyby neuvěřitelné, jak se technologie za posledních pár desítek let posunuly dopředu. Mnozí z nás ještě pamatují doby, kdy mobily neexistovaly a internet byl sci-fi nástrojem z filmů nebo knih. A dnes? Bez nich už si ani nedovedeme představit každodenní život.
ZDROJ: Časopis EPOCHA, vydavatelství Rf-hobby
ZDROJ obrázku: Autor/ka fotografie: Josh Sorenson: https://www.pexels.com/cs-cz/foto/pracovni-stul-pocitac-pracovni-prostor-mys-1714208/
Napiš komentář