Určitě už jste zaznamenali zvěsti o tom, že lidstvo stárne a hrozí mu tragický zánik. Jistě ne do několika desítek let, ale v horizontu několika století již ano. A vám se to možná tak úplně nezdá, protože Země se přeci neustále přelidňuje, tak jaképakcopak vymírání?
Ačkoliv se v současnosti světová populace stále rozrůstá, výhled do budoucna už podle statistiků tak růžový není. Moderní společnost stárne, rozmnožuje se příliš pomalu a kolem roku 2100 začne vymírat – alespoň tak to naznačují statistické odhady.
Raketový růst
Přesná čísla samozřejmě neznáme, nicméně podle odhadů obývaly deset tisíc let před naším letopočtem Zemi asi čtyři miliony lidí. Zmíněný počet pak v podstatě soustavně rostl až přibližně na hranici 300 milionů obyvatel v roce 0. I když následující století často růst populace poznamenaly hladomory, nemoci nebo války, přesto počty lidí na Zemi utěšeně stoupaly. K roku 1700 měla planeta zhruba 760 milionů obyvatel a začátkem 19. století jsme již překročili první miliardu.
Zlom nastal ve 20. století, během něhož se světová populace zvládla rozrůst astronomickou rychlostí – z asi dvou miliard rovnou na necelých šest. Největší podíl mna nárůstu obyvatelstva měla rozvojová Afrika. Poté následoval zlom a postupné klesání populačního přírůstku, jež trvá v podstatě dodnes. Do 21. století jsme vstoupili přibližně s šesti miliardami obyvatel. Od té doby přibyla další miliarda a půl, nicméně tempo, jakým se lidstvo rozrůstá, postupně klesá. Analytici předpovídají, že pokud se tento trend udrží, připadne na rok 2100 přírůstek pouhých 0,06 % a v následujících letech začne světová populace vymírat.
Evropa v krizi
U lidnatých států, jakými jsou třeba Čína nebo Indie by mělo vymírání nastat až v horizontu několika desítek let, u nás v ČR se to děje již nyní. Podle Českého statistického úřadu začal počet obyvatel naší země klesat už v roce 1994. V letech 1994–2002 zemřelo o 167 tisíc Čechů víc, než se narodilo. Do kladných hodnot se vývoj obyvatelstva u nás vyhoupl až v roce 2003, ovšem nikoliv díky zvýšené porodnosti, nýbrž v důsledku přistěhovalectví. A tak je tomu v podstatě dodnes. Pokud totiž počet obyvatel roste, je to prakticky výhradně díky přistěhovalectví, nikoliv vyšší porodnosti. Podle pesimistických odhadů by dokonce již v roce 2050 mělo v ČR žít pouze 8 milionů obyvatel. Tento výhled nicméně nepočítá s možností rozsáhlé imigrace, které je samozřejmě možností reálnou.
A je samozřejmě nutné podotknout, že podobná situace se kopíruje v podstatě v celé Evropě. S podobnými čísly pracuje také třeba Belgie nebo Itálie. Celkový průměr Evropské unie se pohybuje okolo deseti novorozenců na tisíc občanů, přičemž tak nízká hodnota ostře kontrastuje například se subsaharskou Afrikou, kde se jedná o 38 novorozenců. Tomuto trendu nepřidává ani stárnutí populace. Dnes se senioři dožívají daleko vyššího věku a celkový věkový průměr tedy výrazně zvyšují. Podle údajů Eurostatu spadalo v roce 2005 v České republice do kategorie produktivního věku (15–64 let) celkem 71 % obyvatel, zatímco o deset roků později již jen 67 %. Počty lidí v důchodové věku naopak ve stejném období vzrostly ze 14 na 17 %.
Není tedy divu, že se mnohé státy pokoušejí své občany motivovat k zakládání rodin. Úspěch slavilo například Dánsko, které reagovalo na děsivou statistiku z roku 2013, kdy se na jeho území narodilo jen o 3 400 víc lidí, než zemřelo. Televizi a internet proto v následujících letech ovládla trojice „reklamních spotů“ cestovní kanceláře Spies Rejser, jež měly mladé nasměrovat k početí. To však nebylo vše – tato cestovní agentura také nabídla plodné pobyty zdarma a každé dítě vzešlé z takového výletu odměnila zásobou plen na celé tři roky. A Dánové se nenechali prosit a porodnost šla skutečně raketově nahoru.
Jak z toho ven?
Co tedy rodinách brání mít více dětí? Vysvětlení je poměrně jednoduché. Velkou roli hraje práce a kariéra – dnes řada žen touží se pracovně uplatnit, a to se ve většině případů jen obtížněji kombinuje s rolí matky vícepočetné rodiny. Druhým důležitým bodem jsou samozřejmě finance. Podle statistik činí průměrná investice do dítěte v Česku v prvních třech letech jeho života 40 tisíc korun ročně, což zahrnuje veškerou výbavu, od kočárku až po pleny. Rodinné finance také zatíží odchod jednoho z partnerů na mateřskou dovolenou. V předškolním věku už ratolest vyžaduje průměrně 65 tisíc korun ročně a náklady dál rostou s nástupem do školy, kdy je třeba potomka nejen šatit a živit, nýbrž také vybavit řadou pomůcek. Třetím, ale neméně důležitým důvodem je i nestabilita dlouhodobých vztahů. Lidé také méně vstupují do manželství, což snižuje celkovou pravděpodobnost zakládaní rodiny.
Zdroj náhledového obrázku: Depositphotos
Napiš komentář