Londýn je každoročně cílem milionů turistů. Je to velmi oblíbená metropole Britských ostrovů, která nabízí možnost shlédnout desítky historických památek, zajímavých míst a netradičních atrakcí. A i když je dnes město živým moderním velkoměstem, přesto nejvíce táhnou staré a dobře známé památky – mezi nimi například populární Big Ben. Jedná se o hovorové označení používané pro hodinovou věž, která je součástí budovy Westminsterského paláce na břehu Temže. Věž se tyčí nad severovýchodní částí paláce, ve kterém zasedá britský parlament.
Jak už to někdy v historii bývá, ne vždy vznikají velké symboly zcela záměrně. A u Big Benu to platí podobně. Za nejslavnější symbol Británie, hodinovou věž sídla parlamentu, do značné míry vděčíme dvěma případům ne právě kvalitně odvedené práce.
První se udál v roce 1834. Tehdy dostali dva westminsterští pověřenci jednoduchý úkol – spálit staré dřevěné destičky, které soudci používali k zapisování poznámek při soudním slyšení. Jenže i takto jednoduchý úkol se může vymknout kontrole. Dva pověřenci vzali úkol až příliš vážně a pece naložili dřevem skutečně pořádně. Komíny, které nebyly pravidelně udržovány, zátěž nezvládly a uvnitř nich došlo k vznícení sazí. V budově s nulovou protipožární ochranou vznikl rozsáhlý požár, který zničil velkou část této významné stavby. Zachovala se pouze část nejstaršího středověkého křídla, někdejší kancléřský soud ve Westminster Hall.
Obnova díky národu
Bylo ale jasné, že Britové to jen tak nenechají. Následná obnova byla možná právě díky silnému národnímu vzepětí, které se spojovalo také s počátkem nové, zlaté doby britského národa. O pět let dříve totiž proběhla parlamentní reforma, která dala voličské právo i střední třídě a řady voličů se významně rozšířily. Nový parlament pak měl být symbolem návratu ke svobodným středověkým časům. Právě proto byly jako předloha pro toto nové dílo vybrány gotické katedrály a hrady.
Architektem nové budovy parlamentu se stal Charles Barry a na pozici hlavního designéra byl najat francouzský emigrant August Pugin. Právě ten vtiskl parlamentu typickou podobu a byl zakladatelem nového stylu, který pak měl mnohé pokračovatele – novogotiky.
Velký Ben
Součástí Puginova návrhu měla být i mohutná přístavba, se kterou se původně příliš nepočítalo – velká hodinová věž, která měla čnít nad celým Londýnem a symbolizovat majestátnost parlamentu. Byla inspirována právě vysokými věžemi gotických katedrál, které Pugin tolik obdivoval. Tento nápad, který měl propojit středověkou tradici s moderní průmyslovou tváří země, se nakonec i architektovi a státníkům zamlouval a ze země začal pomalu růst nový symbol Londýna.
Na samotný vrchol věže pak byly umístěny dva důležité doklady velikosti Británie. Prvním z nich jsou mimořádně přesné hodiny, jejichž odchylka od astronomického času prý nečiní více než jednu vteřinu denně. Dokonce se také jedná o největší veřejné hodiny na světě.
V hodinové věži pak našel své místo ten, po němž věž nese jméno – největší činný zvon své doby vážící 13,5 tuny. Původně byl naladěn na tón E a srdce zvonu má hmotnost 203 kg. Běžně je považován za nejtěžší zvon ve Velké Británii vůbec, ale ve skutečnosti je až třetí nejtěžší po zvonu Great Paul, který se nachází v katedrále sv. Pavla v Londýně s hmotností 17,002 tun, a po zvonu Great George, jenž je umístěn v Liverpoolské katedrále s hmotností 15,013 tun.
Nese dodnes jméno Ben po siru Benjaminovi Hallovi, který předsedal výboru dohlížejícímu na stavbu a jemuž se pro jeho tloušťku přezdívalo „Big Ben“. Jenže monumentální projekt nevyšel zcela dle plánu. Už měsíc po spuštění velký zvon neodolal úderům kladiva a praskl. I přesto že byl opraven a vyztužen, původní zvuk zvonu již nebylo možné obnovit. Dodnes tedy má Big Ben svůj charakteristický nakřáplý zvuk, který mu snad ještě přidává na zajímavosti.
Napiš komentář