Chirurgie bez umrtvení byla ještě v 19. století realitou. Robert Liston se stal jejím mistrem

Pokud se nijak zvlášť nezajímáte o historii lékařské vědy, pravděpodobně jste jméno Robert Liston nikdy neslyšeli. Přesto se ale jedná o jednoho z nejznámějších chirurgů vůbec. A proslavil se především svou velmi rychlou prací se skalpelem. Bohužel pracoval někdy až tak rychle, že se neubránil i zcela fatálním omylům. Mnozí jej dokonce přirovnávali k obyčejnému řezníkovi na jatkách – jen s tím rozdílem, že Liston pracoval s lidským masem.

Čistě technicky zvládali chirurgové v první polovině devatenáctého století totéž, co dovedou specialisté z operačních sálů dnes: například odoperovat slepé střevo, odstranit nádor nebo amputovat končetinu. Jenže přece tam byl jeden dost podstatný rozdíl – až do roku 1846 neexistovala prakticky žádná anestezie. Jistou míru umrtvení zajišťovali pouze obří dávky alkoholu, které pacienta na čas alespoň trochu vyřadili z provozu. Čím rychleji se tedy takový zákrok provedl, tím líp.

ZDROJ: WikimediaCommons

Krvavá záležitost jen pro odvážné

Londýnská City tehdy byla světovou metropolí, kterou proudily informace z celého světa. Robert Liston ale studoval medicínu na skotské univerzitě a jeho vzdělání bylo pouhé memorování faktů, které často už byly dokonce i zastaralé a překonané. A když se po studiích vydal do hlavního města, najednou měl jako studovaný profesionál všechnu tu teorii aplikovat i v praxi. Realitou lékařské péče a úrovně operativních zákroků byl Liston současně zděšen i fascinován. Chirurgie tehdy byla po čertech špinavé řemeslo – a šikovných doktorů jako šafránu. Až čtyři z deseti pacientů zemřeli prostě jen proto, že lékař nepracoval dost rychle a postižený vykrvácel, nebo jejich tělo zkolabovalo vlivem ukrutné bolesti.

Liston se díky otci dostal na velmi výhodné místo přednášejícího na lékařské fakultně v Edinburghu, ale hodil jej za hlavu a rozhodl se jít směrem do praxe. Měl znalosti i šikovné ruce, a tak se rozhodl stát chirurgem. Těžko říct, zda nejlepším, ale rozhodně byl tím nejrychlejším. Dokonce si na vývěsní štít své ambulance hrdě napsal „Nejrychlejší skalpel ve West Endu“. Dnes by takové heslo asi neuspělo, ale v časech operací bez umrtvení to byla velmi dobrá reklama. Když byla totiž operace provedena rychle, pacient ztratil o hodně méně krve, a navíc nemusel tak dlouho trpět. Šance na přežití se tedy několikanásobně zvedly.

Z dnešního pohledu byla celá Listonova práce hrozná řezničina. Jenže na sále mu umíral v průměru jen každý desátý pacient, což byl zatím nejlepší londýnský výsledek. Bohužel už se méně hovořilo o těch, kteří po zákroku vykrváceli nebo zemřeli na otravu krve. Úspěch stoupl mladému lékaři do hlavy a začal si troufat stále víc a víc. „Bleskový chirurg“ překonával své osobní rekordy. Prst amputoval za patnáct vteřin. Ruku v rameni udolal za 28 vteřin – a to musel ještě upilovat pažní kost. Jenže ne vždy to končilo slavně. Svou první amputaci nohy provedl tak rychle, že pacientovi přetaženým řezem odstranil i varlata.

Úspěch jako nejrychlejší řezník

V roce 1835 se Liston stal vůbec prvním profesorem klinické chirurgie na londýnské University College Hospital a od té doby strašil mladé studenty medicíny nejen ve snech. Přesto ale platil za velkého odborníka a od studentů i kolegů si vysloužil velké uznání. Ze dvou Listonových odborných publikací – Základy chirurgie a Úvod do praktické chirurgie – citují spisky o válečné medicíně dodnes. Liston se stal také prvním autorem chirurgických pomůcek jako jsou například stahováky a rozvěráky, které se s drobnou designovou obměnou používají na sálech dodnes. Z jeho hlavy rovněž pocházejí svorky zabraňující krvácení či první zdokumentované medicínské použití dlahy po operaci otevřené zlomeniny nohy.

Jenže jeden zákrok se mu nepovedl natolik, že dokázal zastínit jeho jinak hvězdnou kariéru. Pacientovi s akutní otravou krve Liston amputoval nohu, přičemž při řezu zasáhl dlaň svého asistenta a připravil ho o několik prstů. V nastalém zmatku pak dokonce nešťastnou náhodou probodl skalpelem přihlížejícího diváka. Amputace provedená za dvě a půl minuty byla dobrým výkonem, pacient však operaci nepřežil. Stejně tak asistent zemřel o několik dní později na gangrénu. Třetím mrtvým se stal zasažený divák, který zemřel v důsledku šoku na infarkt. To skutečně není dobrá bilance.

Tímto se však Liston nenechal odradit. Jako vůbec první chirurg na evropském kontinentu totiž provedl operaci s celkovým umrtvením, pomocí éteru. První takovou anestezii na světě uskutečnil 16. října 1846 americký doktor William T. G. Morton v nemocnici v Massachusetts. „Horkou novinku“ pak o dva měsíce později otestoval sám Liston. Tímto vlastně skončila doba řezníka Listona, jelikož od té doby už se mu pod rukama nesvíjeli pacienti v bolestné agónii, ale pouze zcela vylidnění lidé bez špetky povědomí o tom, co se na jejích těle zrovna provádí.

Zdroj náhledového obrázku: Depositphotos

Napiš komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *