Možná si myslíte, že zprávám se dnes už nedá vůbec věřit. Člověk aby si všechno několikrát ověřoval. Dříve to tak nebylo. Nebo se novinářské kachny a tzv. hoaxy vyskytovaly ve společnosti vždy? Zdá se, že i před dvě stě lety se lidem motaly hlavy různými smyšlenými historkami. Názorným příkladem, kam až může slepá víra v média zajít, se stal jeden z největších podvrhů v dějinách populární vědy – Great Moon Hoax.
Celá historie tohoto hoaxu začala 25. srpna 1835. Toho dne totiž vyšel v newyorském deníku The Sun první ze série celkem šesti článků, které informovaly o naprosto neuvěřitelném astronomickém pozorování. Autorem těchto neobvyklých pozorování měl být John Herschel, který je zaznamenal na observatoři poblíž mysu Dobré naděje.
Autor už ze začátku textu odhalil, že následující informace zcela změní chápaní lidstva a jeho vztahů s vesmírem. Mělo se jednat o různá překvapivá zjištění týkající se sluneční soustavy, jejích planet a také našeho nejbližšího satelitu – Měsíce. Zveřejněné informace měly podle autora představovat pouhý výňatek z uskutečněných objevů, jelikož celkovou zprávou se prý měla zabývat londýnská Královská společnost. Zárukou pravdivosti pak mělo být to, že podklady pro reportáž poskytl osobně Herschelův spolupracovník a přiložené nákresy jsou dílem samotného vědce a přesně odpovídají tomu, co na vlastní oči viděl. Takové sdělení samozřejmě přilákalo pozornost široké veřejnosti.
Technologická senzace
První dva články byly věnovány především popisu zcela inovativního teleskopu, který měl být schopen dohlédnout daleko dál, než bylo v té době běžně možné. A který také dokázal objekty přibližovat s mimořádnou ostrostí přenosu obrazu. Teleskop měl dosahovat zvětšení až 42 000× díky mimořádné čočce o průměru neuvěřitelných 24 stop, tedy přes 7 metrů. Měl být zhotoven jednou z nejvěhlasnějších sklářských firem v Británii. Klíčovou součást, jež výkon dalekohledu ještě umocnila, představoval speciální mikroskop zvětšující obrazy vznikající v ohnisku čočky. Už i jen samotná zpráva o takto mimořádném teleskopu doslova fascinovala běžné lidi a i odborníky. Muselo se jednat o skutečný průlom v současné vědě a technologiích.
Měsíc, jak jej neznáme
Tyto dva články však ještě ani zdaleka nevyvolaly takovou senzaci jako pokračování, které následovalo hned o dne později. V tomto článku bylo totiž popsáno pozorování Měsíce, jež přineslo zcele nečekané objevy. To se uskutečnilo v noci 10. ledna 1835 a po namíření dalekohledu na Měsíc spatřil Herschel nejprve různé zajímavé horniny, vzápětí ale objevil jasný důkaz toho, že na Měsíci existuje život. Na povrchu se nacházela nenápadná červeně zbarvená rostlina, která měla připomínat vlčí mák. Do záběru se po několika minutách dostaly i měsíční stromy, a dokonce i stavby podobné našim pyramidám. Bylo tedy jasné, že na Měsíci musí sídlit život obdařený inteligencí podobnou té naší.
Už i takový objev byl naprosto revoluční. Jenže zde to ani zdaleka nekončilo. Vědec prý pozoroval další zvířata připomínající naše krávy, a dále také podivné čtvernohé tvory s jedním rohem na hlavě. Na obloze se dokonce vznášeli i velcí kulovití ptáci a snad i jakýsi zvláštní druh šedivých pelikánů. Výsledky pozorování byly naprosto šokující. Měsíční povrch je plný vegetace a živočichů. Rozhodně je to tedy mimořádně živá planeta, která zdaleka není tak pustá, jak se o ní předpokládalo.
Ve vesmíru nejsem sami
Jestliže byl nyní celý svět v úžasu nad tím, že se zcela mění dosavadní chápání vesmíru, pak jej musela naprosto ohromit svědectví o tom, že vědec dokonce spatřil bytosti, které se vzdáleně podobaly nám, lidem. Jejich kůže měla nažloutlý odstín, vlasy barvu mědi a na zádech jim čněly jasně patrné výběžky, jež nápadně připomínaly blanitá křídla netopýrů. Prý tato stvoření působila inteligentním dojmem, což značila i poměrně velká mozkovna. Vědci dokonce zaznamenali jejich konverzaci a způsob, jakým tvoří nástroje nebo umělecké předměty. Zjistilo se také, že se měsíční bytosti vyskytují ve dvou pohlavích, podobně jako lidé.
Články se na první pohled zdály poměrně realistické – a zvlášť silně působily na čtenáře bez odbornějšího technického či přírodovědného vzdělání. K hodnověrnosti všech těchto tvrzení navíc silně přispívalo jméno vědce Herschela, který v té době patřil ke skutečným kapacitám svého oboru. Text navíc obsahoval i poměrně věrohodné líčení použité technologie horoskopu, která mohla laiky velice snadno zmást. Vše působilo velmi propracovaně a uvěřitelně – snad tedy až na samotné objevy, které skutečně byly možná až moc přitažené za vlasy. Noviny podrobně líčily všelijaké detaily měsíční krajiny a vědecky zkoumaly charakteristiky tamních živočichů a rostlin. Při bližším pohledu si však nelze nevšimnout, že popisovaná zvířata byla vždy snadno přirovnatelná k těm pozemským a lišila se jen v maličkostech.
Důvěřuj, ale prověřuj
I přesto, že když se nad tím člověk řádně zamyslí, musí mu být jasné, že jde o podvrh, na tehdejší společnost články silně zapůsobily. Naprosto raketově vystoupaly prodeje deníku The Sun. A jelikož se jednalo teprve o druhý rok jeho existence, začalo pomalu některým docházet, že se ve skutečnosti jednalo o skvěle promyšlený marketingový tah.
Netrvalo ale dlouho a ozvala se řada vědců a dalších odborníků, kteří pravdivost objevů zcela razantně zpochybnili. Mezi prvními byli odborníci na optiku a konstrukci teleskopů, kteří považovali výrobu tak obrovské čočky za nemožnou. Po pár týdnech začínalo být jasné, že jde o podvrh, ale samotné noviny se k celé situaci nijak nevyjádřily. K autorství textu se dodnes nikdo nepřihlásil, a navíc se ukázalo, že celá zpráva vznikla bez Herschelova vědomí. Vědec však vzal celou situaci s humorem a skromně přiznal, že se mu bohužel objev takové velikosti doposud nepodařilo uskutečnit. Dodnes však Great Moon Hoax dobře symbolizuje sílu médií a nutnost ověřovat si všechny přijímané informace.
Napiš komentář