V Norilsku sice venku nevydržíte ani pár minut, ale přesto stále láká nové obyvatele

Země je sice nádherná planeta a poskytuje ideální podmínky pro lidský život, ale i přesto se na ní najdou místa, která se na první pohled pro život vůbec nehodí. Jenže lidé jsou velmi přizpůsobiví a také vynalézaví, a tak žijí i tam, kde jsou přírodní podmínky často náročné i pro zvířata a rostliny.

Jedním z takových míst je město Norilsk v Rusku. Leží za severním polárním kruhem na severu Krasnojarského kraje, jehož je druhým největším sídlem. I přesto, že sníh zde pokrývá zemi až 270 dní v roce a průměrná teplota dosahuje -6,2 stupňů Celsia, lidé zde žijí. Těžařský Norilsk patří k nejmrazivějším místům na planetě. Od prosince do února pak rtuť klesá k −20 °C a extrémní výkyvy padají i pod −40 °C. Ale řada lidí má dost důvodů, proč zde i tak stále žít.

Jak žít v mrazu

Lidé se naučili mrazivému podnebí přizpůsobit. Tráví skoro celé mrazivé období pod střechou. Pobyt v ledovém vzduchu je totiž pro lidský organismus extrémně zatěžující. Stačí jen několik desítek minut v krutém mrazu a člověk začne pociťovat silnou pichlavou bolest na obličeji, otupělé prsty na nohou i rukou, celkově se hůře dýchá i pohybuje. Proto se v Norilsku po ulicích lidé pohybují jen v nejnutnějších případech a svůj pobyt na čerstvém vzduchu významně omezují.

Doprava je zde tedy klíčová. Většina obyvatel má auto a pohybuje se tedy pouze mezi vyhřátými prostory garáží a automobilů. Ti méně šťastní musí do práce hromadnou dopravou, která jezdí v hromadných konvojích, aby bylo možné pasažéry urychleně evakuovat, kdyby náhodou došlo k závadě nebo nehodě.

Život zde rozhodně není med. Děti se nemohou prohánět po parcích a užívat si dětská hřiště, dospělí zase nemohou venku sportovat. Proto v posledních letech vznikají obrovské haly, ve kterých si lidé mohou užívat „venkovních“ aktivit. Z krátkodobého hlediska to může fungovat, ale dlouhodobý pobyt na tomto místě má své stinné stránky. Lidé trpí tzv. syndromem polární noci – jsou vyčerpaní, malátní, dezorientovaní a nemohou spát. Trápí je také izolace, nedostatek zábavy a vyžití a deprese často zahání sklenkou alkoholu.

Velkým problémem je také rozsáhlé znečištění. Podle statistik patří Norilsk k nejznečištěnějším místům planety, což je způsobeno především těžbou kovů a jejich zpracováním bez účinných kontrol znečištění. V ovzduší jsou přítomny jemné částice a řada jedovatých látek. Obyvatelé Norilsku často trpí nemocemi dýchacích cest. V důsledku znečištění také zcela vymřely okolní lesní porosty.

Peníze vždy vítězí

Když už jsme tedy vypočetli mnohé důvody, proč je život zde naprosto hrozný, je nasnadě ptát se, proč zde stále žije více než 200 tisíc obyvatel? Důvod je starý jako lidstvo samo – peníze. Město vyrostlo okolo dolů vzácných kovů a do ruské ekonomiky tedy přispívá opravdu značným dílem. Až 40 % globální produkce platiny a palladia pochází právě odsud a svět by si nejspíš neporadil ani bez místních zásob niklu. Průměrná mzda je zde přibližně pětkrát vyšší než v jiných částech Ruska, a zájemci se sem tedy stále hrnou.

Norilsk a další těžební města jsou ale na Sibiři výjimkou. Celkově počet obyvatel na Sibiři stále klesá. Důvod je jasný – tuhé podmínky a také nízká porodnost v kombinaci s tím, že tato oblast nemá mladým co nabídnout. Většina tedy odchází více na jih. Do roku 2030 by měla populace zde klesnout až o dva miliony. Těžební města ale doposud lákají na velké peníze, a tak je jisté, že dokud budou ložiska kovů, bude zde i osídlení. Byť si každý jistě dokáže představit jak mizernou kvalitu života zde máte, a to i za cenu vyšších příjmů. Možná byste ale i vy byli ochotni obětovat svůj komfort a i své zdraví.

Napiš komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *