Na zemi čas od času dopadnou meteority. A jejich dědictvím často zůstávají větší či menší krátery, které často svědčí o návštěvě mimozemského tělesa ještě dlouhé generace poté. Jejich stáří může být někdy až několik miliard let, ale najdou se mezi nimi i mnohem mladší. Pokrývat mohou území o rozloze i stovek kilometrů a často jsou viditelné třeba i z vesmíru. Pojďme se podívat na některé zajímavé krátery, které svědčí o tom, že vesmír žije vlastním životem a nikdy nemůžeme vědět, co se právě v této chvíli odehrává za horizontem toho, kam dohlédnou naše dalekohledy.
Pingualuit
Kráter Pingualuit vznikl v kanadské pustině již asi před 1,4 miliony let. Jeho pravidelný kruhovitý útvar se z okolní krajiny zvedá přibližně do výše 400 metrů. A tím, že je zaplaven, vzniklo i jedno z největších sladkovodních jezer v Severní Americe. Dno najdete v hloubce až 267 metrů. Do této vodní plochy neproudí žádný vodní tok, ani z ní nic neodtéká. Přísun vody obstarává déšť a sníh. A najdete zde ještě jednu zajímavost – ve vodách tohoto kráteru žije jediný druh ryby, siven severní. Je to tedy takové jeho “malé” panství, kde si žije nerušeným životem bez nepřátel.
ZDROJ: WikimediaCommons
Vredefort
Tento kráter si své místo vydobyl především svou velikostí. Má až 300 km v průměru a řadí se tedy mezi největší a nejstarší krátery na zeměkouli. Najdete jej v Jihoafrické republice. Kdysi dávno jej způsobil meteorit, jehož velikost se odhaduje na 10 až 15 kilometrů. Dnes by návštěva takového obra na naší planetu způsobila značné potíže. Na naši planetu nicméně dopadl již před více než 2 miliardami let, a není tedy divu, že většina z kráteru již podlehla vlivům eroze. Zbytky kráteru jsou tedy vzácným dědictvím, které bylo v roce 2005 zařazeno na seznam UNESCO.
ZDROJ: WikimediaCommons
Manicouagan
Tomuto kruhovému jezeru se někdy přezdívá oko Kanady. Nachází se v Quebecu, asi 800 kilometrů severovýchodně od Montrealu, a vzniklo pravděpodobně před 214 miliony let po dopadu meteoritu o průměru až 5 kilometrů. Uprostřed jezera se nachází ostrov René-Levasseur a jeho nejvyšší bod je Mount Babel, který dosahuje do výše 952 metrů.
ZDROJ: WikimediaCommons
Ostrov Saaremaa
V Estonsku nedaleko města Kaali leží ostrov Saaremaa. Ostrov má rozlohu 2714 km2, což ho činí největším estonským ostrovem a čtvrtým největším ostrovem v Baltském moři. Zde najdete skupinu menších a také nejmladších kráterů. Vědci jejich vznik datují do doby před 3,5 tisíci let. Zároveň se jedná o jedno z mála dopadových míst do obydlených oblastí. Největší kráter má v průměru přes 100 metrů a vzniklo v něm menší jezírko, které má hloubku až 22 metrů.
Wolfe Creek Meteorite Crater National Park
Tento kráter najdete v australském národním parku Wolfe Creek Meteorite Crater National Park. Jeho stáří je odhadováno na 300 tisíc let a vznikl následkem dopadu vesmírného tělesa o přibližné hmotnosti 50 tisíc tun. Domorodý kmen Djaru jej považuje za posvátné místo. Podle staré tradice věří domorodci tomu, že toto místo bylo kdysi dávno vyhloubeno mocným božstvem a jedná se o tunel vedoucí kamsi do podzemí.
ZDROJ: WikimediaCommons
Lonar
V Indii najdete kráter Lonar. Ten se rozprostírá na náhorní plošině v indickém státě Maháráštra. Má kruhovitý tvar a dosahuje hloubky až 150 metrů. Jeho staří je odhadováno na dobu přibližně 570 tisíc let. V dnešní době je kráter vyplněn vodou a tvoří tak poměrně velké jezero. Je zajímavé především tím, že uprostřed je slané, zatímco okraje jezera jsou neutrální. Tyto dvě části se za běžných podmínek nemíchají a každá si žije svým vlastním životem s vlastním ekosystémem a živočichy, které je obývají.
ZDROJ: WikimediaCommons
Všechny tyto krátery jsou důkazem velké vesmírné aktivity, která se zde po celé miliony let odehrávala. Pro vědce jsou důležitým zdrojem poznatků a pro nás, obyčejné lidi, alespoň místem obdivu a možností nahlédnout pod pokličku vesmírného tajemna.
Napiš komentář