Nejjižnější část španělského pobřeží, Costa del Sol, se v minulých desetiletích bohužel stala symbolem masové turistiky, kde se betonové komplexy novodobých hotelů a apartmánů táhnou, kam až oko dohlédne. Pokud toto zrovna není vaše představa o trávení ideální dovolené, jeďte kousek dál, do Marbelly, ležící zhruba na půl cesty mezi Málagou a Gibraltarem. Zde se budete cítit tak trochu jako v lepší společnosti. Místo si jako letní sídlo oblíbili i známé hvězdy, např. Antonio Banderas, Julio Iglesias či Rod Stewart. Proto má Marbella pověst luxusního letoviska. Ve skutečnosti to však určitě není tak horké.
Na rozdíl od jiných, uměle vybudovaných letovisek na Costa del Sol má totiž Marbella pěkné
historické centrum s labyrintem křivolakých uliček a tichých zákoutí. Všechny cesty starou částí města vedou na Plaza de los Naranjos, chcete-li „Pomerančové náměstí“, stíněné, jak jinak, vzrostlými pomerančovníky. Na chvíli se zde můžete zastavit a obdivovat renesanční radnici, osmibokou mramorovou kašnu i řadu okolních domů s původní podobou ze 16. a 17. století
Když vás při prohlídce náměstí přepadne hlad, doporučuji zažít skutečný gurmánský zážitek. Jste přece na dovolené…Nedaleká restaurace Skina se chlubí prestižní michelinskou hvězdou. Za tříchodové zde zaplatíte něco kolem 100 eur, ale s tím se v takto luxusní restauraci prostě musí počítat.
Pláže v Marbelle se táhnou v délce asi třiceti kilometrů. Od kteréhokoli hotelu či apartmánu je to k moři nejvýše pár minut chůze. Určitě použijte při cestě na pláž široký pěší bulvár Avenida del Mar, ozdobený desítkou soch Salvadora Dalího. Světoznámý umělec neměl sice k Marbelle žádný bližší vztah, ale kde jsou peníze, jde všechno. Za jasného počasí se vám z místních pláží otevře nevšední výhled. Ve vzdálenosti asi 50 kilometrů jihozápadním směrem lze totiž dobře rozeznat oba břehy Gibraltarského průlivu, a to gibraltarskou Skálu na evropské straně i její africký protějšek, španělskou Ceutu.
Rozvoj města je velmi zajímavý a trochu i náhodný. Ve 40. letech minulého století se totiž v oblasti, proslulé mimořádně příjemným podnebím po celý rok, usadil zámožný markýz Ricardo Soriano a začal sem zvát své bohaté přátele. Markýzův synovec Alfons von Hohenlohe pak v roce 1954 přestavěl rozlehlou venkovskou usedlost Finca Santa Margarita na prestižní Marbella Club, do kterého se začali sjíždět aristokraté, bankéři, filmové hvězdy a další celebrity. Tím bylo o pověsti Marbelly rozhodnuto.
Na začátku 70. let pak o šest kilometrů dál 
přibyl luxusní jachetní přístav Puerto Banús, na nějž navázaly drahé restaurace, bary a luxusní nákupní centra. Puerto Banús i dnes na rozdíl od vlastní Marbelly skutečně působí snobsky, stačí se porozhlédnout po značkách aut či po vývěsních štítech místních obchodů. Oblékněte si to nejlepší co v kufru máte a vyrazte do víru nočního života. Připravte si ale více peněz. Ceny jsou zde skutečně o pár euro vyšší.
Napiš komentář