Banská Štiavnica, hornické kouzlo zašlých časů

Banská Štiavnica je jedno z nejstarších hornických měst na Slovensku. Zlato a především stříbro se zde těžilo pravděpodobně již od dob Keltů. Největšího rozmachu dosáhla těžba od 15.století do 18.století. Štiavnickými drahými kovy byla financována nejedna univerzita, ale také války.

V 18. století, kdy byla Banská Štiavnica na vrcholu těžby, zde vznikla první baňská akademie v Uhrách i náměstí s řadou výstavních budov. Úroveň zdejší důlní techniky patřila k nejlepším na světě. Jak klesala zdejší těžba, význam Banské Štiavnice pomalu klesal. A právě díky tomu se výstavním budovám v centru města vyhnuly nákladné rekonstrukce a kouzelné starobylé město zůstalo zachováno v původní podobě do dnešních dnů. Proto bylo spolu s baňskými technickými památkami zařazeno na seznam Světového kulturního dědictví UNESCO.

Hlavním lákadlem je pro návštěvníky možnost sfárat do starých štol. Přímo ve městě je vchod do štoly Glanzenberg. Jen několik metrů pod povrchem projdete celé historické centrum města. Spatříte nejen pověstné Císařské schody, ale také památeční tabule se jmény těch slavných, kteří do štoly sfárali před vámi. Ostatní štoly můžete navštívit v rámci prohlídky Báňského muzea v přírodě. Během devadesáti minutové prohlídky budete tak blízko života a práce dávných horníků, jak jen to je možné.

U vstupu obdržíte plášť, přilbu a hornickou lampu, a poté, co sfáráte do štoly, kdy některé části byly vybudovány již v 17. století, budete obdivovat důmyslnost starých báňských strojů. Místní raritou je určitě věž Klopačka ze 17. století. Její klepání informovalo horníky o tom, že je čas sfárat do dolu, ale také upozorňovalo na další výjimečné události.

Pokud budete chtít zůstat na povrchu, můžete si prohlédnout celou řadu technických památek. Především jsou to speciální rybníky „tajchy“, vybudované jako malé vodní elektrárny pro provoz v okolí dolů. Dnes již žádný z nich neslouží svému původnímu účelu, ale staly se z nich příjemná místa pro rekreaci. Cyklistická stezka, příhodně nazvaná „Bajkom-tajchom“ spojuje tyto jedinečné vodní nádrže. Koupání v takřka azurové vodě na vrcholu kopce skýtá jedinečný zážitek.

S vodou je spojena ještě jedna unikátní památka. Je to akvadukt v Kysihýbli, který vedl po sto let vodu přes trať důlní úzkokolejky. Podle legendy zde prý „voda tekla do kopce“.

Po náročném výletu se vám dostane vítaného osvěžení v místním minipivovaru Erb. Naproti tomu milovníky sladkého uspokojí prostorná kavárna Divná Paní. Podnik sestávající z mnoha místností vybavených vskutku různorodě, převážně v luxusním secesním stylu, se naprosto vymyká tradičním představám o tom, jak by měla kavárna vypadat.

Když budete opouštět město, můžete jej pozdravit tradičním hornickým pozdravem „Zdař bůh“.

Napiš komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *