Braniborská brána v Berlíně, symbol rozdělení i sjednocení země

V centru Berlína je dnes těžké rozeznat, kde stávala až do listopadu 1989 Berlínská zeď. Ale slavná Braniborská brána, jeden z nejznámějších symbolů Berlína, stále stojí. Vznikla v roce 1791 jako vítězný oblouk oslavující pruské vítězství a, s jistou ironií, jako brána míru. V roce 1961 byla vestavěna do zdi, která tu vyrostla jako symbol studené války.

Pro Němce byla Braniborská brána vždy symbol pompéznosti a pruské moci. Od svého vzniku je neodmyslitelně spjata se všemi zásadními událostmi německé historie za posledních 200 let. Po obsazení Berlína vojsky Napoleona I. je tento geniální vojevůdce uchvácen Braniborskou bránou natolik, že ji využije k triumfálními průjezdu městem. To bylo pro Prusy velká potupa, protože branou směl doposud projíždět pouze pruský král. Napoleon si také odveze do Paříže sochu bohyně Eiréné, která je umístěna na vrcholu brány. Po ukončení napoleonských válek je socha opět vrácena na své místo. V roce 1933 byla zase brána svědkem velkého průvodu nacistů NSDAP, když slavili převzetí moci v Německu.

Výraznou roli hraje brána i za studené války. Americký prezident John F. Kennedy u ní roku 1963 pronese svoji památnou větu: „Jsem Berlíňan!“  Při rozdělení hlavního města se stavba stala součástí hraničního pásu. Hlavy koňů čtyřspřeží na vrcholu brány se dívají do východního Berlína a zadek směřuje na západ. Spousta Berlíňanů tehdy touží podívat se i na zadky koňů, ale brána je veřejnosti nepřístupná. V roce 1987 navštívil Západní Berlín americký president Regan a u Braniborské brány pronese historický projev, adresovaný tehdejšímu prvnímu tajemníkovi KSSS Gorgačovovi „Mr. Gorbachev, open this gate! Mr. Gorbachev, tear down this wall“, tedy: Pane Gorgačove, otevřete tuto bránu. Pane Gorbačove strhněte tuto zeď. Znovuotevření brány o dva roky později se stane symbolem pádu železné opony.

Dnes tvoří Braniborská brána součást nejvýznamnějších historických budov, které jako zázrakem unikly masivnímu bombardování za 2. světové války. Východně od brány se táhne ulice Unter den Linden, kdysi hlavní osa mezi východem a západem a jeden z největších městských bulvárů. Nyní je opět sídlem mnoha ambasád, které se sem přemístili z Bonnu a centrem nového hlavního města. Jedna zajímavost na závěr: německé vydání mince 1 € zdobí právě Braniborská brána, jako symbol rozdělení a sjednocení města i země.