Krádeže uměleckých děl vždy měly zvláštní, neodolatelnou přitažlivost. Jde o zločin zahalený kulturou, eleganci poskvrněnou chamtivostí, tajemství protkané genialitou. Od ukradených da Vinciho děl po zmizelé Vermeery, světová muzea a sběratelé zažili odvážné vloupání, která znějí spíše jako filmové scénáře než skutečné události. Za každým ukradeným mistrovským dílem však stojí skutečné místo — místo, které můžete navštívit i dnes.
Níže uvádíme některé z nejlegendárnějších krádeží uměleckých děl všech dob a destinace, které udržují jejich příběhy naživu.
Mona Lisa mizí z Louvru
Paříž, Francie — 1911
Je těžké si představit Louvre bez davů návštěvníků, kteří se tlačí, aby zahlédli Monu Lisu. V srpnu 1911 však nejslavnější obraz světa jednoduše zmizel.
Italský údržbář jménem Vincenzo Peruggia, který kdysi v muzeu pracoval, se rozhodl, že obraz právem patří do Itálie. Jednoho rána se vklouzl do Louvru v pracovní zástěře, vyndal obraz z rámu, schoval ho pod kabát a nepozorovaně odešel.
Krádež vyvolala chaos. Muzeum bylo na týden uzavřeno, policie vyslýchala Picassa a básníka Guillauma Apollinaira a titulky se šířily po celém světě. Mona Lisa byla dva roky pohřešována, až byl Peruggia přistižen při pokusu prodat ji obchodníkovi s uměním ve Florencii. Ironií osudu se díky této krádeži stala Mona Lisa globální ikonou, jakou je dnes.
Záhada Gardnerova muzea
Boston, USA — 1990
V noci 18. března 1990 vstoupili dva muži převlečení za policisty do Isabella Stewart Gardner Museum v Bostonu. Pod záminkou, že reagují na výtržnosti, přemohli strážce, svázali je a během následujících 81 minut odnesli 13 uměleckých děl v hodnotě přes 500 milionů dolarů — jednalo se o největší krádež uměleckých děl v moderní historii.
Zmizely Vermeerův obraz Koncert, Rembrandtův obraz Bouře na Galilejském moři, Degasovy skici a další. Žádné z těchto děl nebylo nikdy nalezeno. Zloději nebyli nikdy dopadeni. FBI stále uvádí tento případ jako otevřený, ale stopa samozřejmě již dávno vychladla. Prázdné rámy zůstávají viset na stěnách muzea a čekají na návrat svých obrazů.
Ukradený Výkřik – dvakrát
Oslo, Norsko – 1994 a 2004
Výkřik Edvarda Muncha je možná nejznámějším symbolem úzkosti na světě – a zdá se, že i samotný obraz zažil své nervózní chvíle. V roce 1994, jen několik hodin před zahájením zimních olympijských her v Lillehammeru, se zloději vloupali do Norské národní galerie a ukradli Výkřik. Zanechali vzkaz: „Díky za špatné zabezpečení.“
O několik měsíců později byl obraz nalezen, ale v roce 2004 byla další verze Výkřiku ukradena z Munchova muzea v Oslu pod hrozbou zbraně. Policie jej po dvou letech vyšetřování nakonec našla.
Gentlemanský zloděj v Evropě
Evropa – 1995–2001
Mezi lety 1995 a 2001 ukradl Stéphane Breitwieser, francouzský milovník umění, který se stal kleptomanem, přes 200 uměleckých děl z malých muzeí po celé Evropě – ne pro peníze, ale pro obdiv. Vystavil je ve svém podkroví, kde žil se svou přítelkyní mezi ukradenými poklady od Cranacha, Brueghela a Watteaua.
Jeho řádění skončilo, když byl přistižen při krádeži polnice ve Švýcarsku. Po jeho zatčení jeho matka zničila mnoho uměleckých děl, aby ho ochránila — což byla nevratná kulturní tragédie.
Krádež hodin v Jeruzalémě
Jeruzalém, Izrael – 1983
Z muzea islámského umění L.A. Mayer bylo odcizeno 106 vzácných hodinek, včetně legendárních hodinek „Marie Antoinette“ – mistrovského díla řemeslného umění 18. století, jehož hodnota byla kdysi odhadována na 30 milionů dolarů.
Krádež zůstala nevyřešena po více než dvě desetiletí, až po smrti izraelského zloděje Naamana Dillera se jeho vdova pokusila prodat některé z odcizených hodinek. Úřady většinu sbírky, včetně slavných hodinek, získaly zpět.
Nejaktuálnější případ: Krádež za bílého dne v Louvru
Paříž – říjen 2025
Ráno 19. října 2025 se v pařížském Louvru odehrála jedna z nejodvážnějších loupeží v muzeu za poslední dobu. Kolem 9:30, pouhých 30 minut po otevření galerií, se čtveřice maskovaných lupičů převlečených za stavební dělníky pomocí elektrického žebříku namontovaného na nákladním voze dostala k vnějšku honosné Galerie d’Apollon. Rozbili okno, vnikli do galerie, rozbili dvě vitríny a ukradli osmdesát devět šperků, včetně diadému císařovny Eugénie, smaragdového a diamantového náhrdelníku, který kdysi daroval Marie-Louise (druhé manželce Napoleona Bonaparta), a safírové soupravy patřící královně Marie-Amélie a královně Hortense.
Celá akce údajně trvala čtyři až sedm minut, než zloději uprchli na skútrech do centra Paříže. Jeden předmět – koruna císařovny Eugénie – byl nalezen poškozený a opuštěný poblíž muzea; zbytek zůstává nezvěstný a jeho hodnota se odhaduje na 88 milionů eur.
Loupež vyvolala ve Francii okamžitou vlnu pobouření: muzeum bylo uzavřeno kvůli vyšetřování, ředitelka přiznala „hrozné selhání bezpečnosti“ a nabídla svou rezignaci, zatímco úředníci popsali krádež jako útok na národní dědictví. Jestli budou klenoty někdy nalezeny a lupiči dopadeni, je zatím ve hvězdách.
Proč nás fascinují krádeže uměleckých děl
Krádež uměleckých děl má hlubší podtext než pouhá chamtivost. Je to vzpoura proti institucím, fascinace genialitou a lidská touha po kráse – i když vede ke zločinu.
Zloději se často stávají součástí mýtu: Peruggia, vlastenec; falešní policisté v Bostonu; Breitwieser, romantický sběratel. Jejich příběhy nám připomínají, že umění není jen o barvách a plátně – je to o posedlosti, hrdosti a tom, co jsme ochotni riskovat pro krásu.
Muzea se z těchto loupeží poučila. Bezpečnost je přísnější, pojistné smlouvy chytřejší a povědomí veřejnosti vyšší. Paradoxně však každá krádež jen prohlubuje přitažlivost ukradeného díla. Samotná absence se stává součástí legendy umění.
ZDROJ: https://www.invia.cz/blog/nejslavnejsi-loupeze-umeni-a-kam-se-vydat-po-stopach-legend/
ZDROJ obrázku: Autor/ka fotografie: Silvia Trigo: https://www.pexels.com/cs-cz/foto/lide-francie-pariz-budova-2675266/
Napiš komentář