Cestování letadlem je sice rychlé a relativně komfortní, ale řada lidí přesto považuje za velkou nevýhodu nutnost být na letišti o několik hodin dříve před odletem a vystát všechny fronty na kontroly a prohlídky. Navíc se vám nejednou jistě stane, že se pracovníkům bezpečnosti nebude nějaká vaše věc pozdávat a bez milosti ji zabaví. Proti tomu se bohužel nedá mnoho namítat, pokud tedy chcete nastoupit do letadla a odletět. Jenže co se děje se všemi těmi zabavenými věcmi – vyhazují se nebo někam putují?
Přísná pravidla pro posuzování toho, co do letadla patří nebo nepatří, mají především v USA. Může se vám tedy snadno stát, že vám zabaví i poměrně cennou věc, o které jste se vůbec nedomnívali, že by mohla být problematická. Řeč je třeba o kriketové pálce nebo podobném náčiní. Co v takové chvíli dělat? Je na to poměrně jasný postup. Jestli ji chcete zpátky, postupujte podle těchto jednoduchých instrukcí. Zamiřte do státního distribučního centra pro přebytkový majetek v Harrisburgu, a to mezi osmou ranní a třetí hodinou odpolední, otevřeno pouze v pracovní dny. S sebou budete potřebovat ještě 15 dolarů a po vystání fronty může být oblíbená pálka zase vaše.
Přísná pravidla
Po teroristických útocích v roce 2001 se prohlídky a kontroly na letištích mnohonásobně zpřísnily. Federální vláda USA tehdy vytvořila Úřad pro bezpečnost v dopravě (TSA) a cestovatelé se postupem času naučili správnou kontrolní etiketu. Je jasné, že všechny tekutiny nesmí přesahovat objem 100 ml a musí být umístěny do průhledného sáčku, při projití bezpečnostním rámem je často nutné se zouvat nebo svlékat (téměř) donaha. Občas se nám ale přesto stane, že si v příručním zavazadle zapomeneme nůžky, pilník nebo třeba malý švýcarský nůž. Bohužel, pokud jsou tyto věci odhaleny, většinou jsou vám nemilosrdně zabaveny a čeká je další náročná cesta.
Zakázané materiály spadají do několika kategorií a podle nich se určuje další krok v procesu. Například nápoje se vyhazují do odpadkové nádoby. Zbraně a nelegální látky úředníci předají místní policii. Zbývající předměty mezitím čekají na svůj osud. Každý den totiž pracovníci TSA vyprazdňují letištní sklady plné zabavených nebo zapomenutých věcí. Na Newarku, jednom z největších letišť v zemi, se denně nasbírá až 70 kilogramů věcí a přes období svátků a dovolených se počty mohou i zdvojnásobit.
Kosmetika, pilníky, ale i mixéry
To, co lidé většinou zapomínají nebo je jim zabaveno, obsahuje až z 50 % různé kosmetické produkty jako jsou laky na vlasy, pěny na holení, krémy nebo dezinfekce. Zbytek tvoří nejrůznější ostré a potenciálně nebezpečné předměty. Možná si představíte malé nože nebo nůžky, ale často jde i o tak bizarní věci jako kráječe na chleba či mixéry. Kromě očividně nepřijatelných předmětů ale také TSA zakazuje věci, které se jeví jako nezávadné, ale nesou v sobě skrytou hrozbu. Například vzduchové pumpičky a činky lze použít jako obušky, udělátka se spoustou drátků evokují bomby a pouťové atrakce ve tvaru zbraní jako například vodní pistolky či obaly na iPhone s plastovými úchytkami ve tvaru boxerů také nemají šanci projít. Nepovolují se ani nejrůznější repliky, jelikož by mohly způsobovat paniku. Nejednou tedy v koši končí i dětské hračky nebo obyčejné přívěsky na klíče.
Další kategorii tvoří věci zapomenuté, kdy jde především o mobily nebo notebooky, dále klíče, opasky, hodinky, doklady, ale třeba i zubní náhrady. Agentura TSA si přeje vyjasnit několik nedorozumění. Za prvé, TSA zakázané věci nikdy nekonfiskuje, ale pasažér se jich „vzdává“. Za druhé, vzdát se předmětů není jediná možnost. Je například možné se vrátit k odbavení a nechat si předměty zabalit do kufru, některá letiště také mají speciální poštovní službu, která umožňuje ještě na poslední chvíli odeslat zapomenuté zboží na domovskou adresu. Řada lidí o těchto možnostech ale neví, nebo se vůbec bojí zeptat.
Cesta z letiště až do centrálního skladu
Velkým omylem je také to, že si úředníci zabavené předměty nechávají. To samozřejmě není možné. Všechny cennější věci (tedy vlastně vše kromě kosmetiky a tekutin) se skladuje ve halách a přibližně každé tři až čtyři měsíce si celý obsah vyzvedne nákladní auto a zamíří s ním na západ, do Harrisburgu. A zde se shromažďují jak ty zcela normální nálezy, tak i poněkud bizarnější věci – například hřeben s ukrytou čepelí, řeznický sekáček či hřebíky. Když zboží dorazí, pracovníci centra začnou hory věcí probírat, aby odhalili špatné kousky. Vytřídí předměty, které nemají krom ubližování na zdraví žádnou další funkci.
A pak nastává další fáze – prodej. Některé položky se nabízejí na internetu k prodeji hromadně – například dvacetikilová krabice různých nožů nebo designové kabelky. Zbytek putuje do přízemí do obchodu s použitým zbožím, který prodává také použité vládní kancelářské pomůcky, jako např. stoly, hrníčky a nabíječky telefonu do auta. Ceny jsou obvykle asi o 50 % nižší, než byste sehnali v běžném obchodě neb na eBay. I přesto se ale agentuře daří generovat z těchto věcí poměrně solidní zisk, ze kterého svou činnost financuje. V tomto obchůdku se toho dá tedy sehnat mnoho za poměrně přijatelnou cenu. Zejména kuchyňské spotřebiče nebo nádobí jsou poměrně oblíbeným artiklem. Takto to tedy funguje v USA. Každá země má tento systém nastavený trochu jinak, ale pravidlem bývá, že ve chvíli zabavení o své poklady nutně nepřicházíte. Jen se musíte informovat, a hlavně si své věci včas opět vyzvednout.
Zdroj náhledového obrázku: Depositphotos
Napiš komentář