Často říkáme, že máme fobii z toho či onoho, ale ve skutečnosti tím nemyslíme to, co říkáme. To, že nás něco děsí, je nám to nepříjemné nebo z toho máme strach, ještě rozhodně neznamená, že máme fobii. Fobie patří mezi úzkostné poruchy, které mohou dokonce i narušovat běžný život poměrně zásadním způsobem. Častěji jimi trpí ženy, ale ani u mužů nejsou nijak výjimečné. Které fobie jsou nejčastější?
Některé z nich dokonce můžou většinové společnosti připadat až komické nebo bizarní, ale když je člověk má, rozhodně mu to vtipné nepřipadá. Tyto panické strachy znepříjemňují dotyčným život a nutí je přizpůsobovat tomu své běžné fungování.
ŽENY:
Arachnofobie (strach z pavouků)
Asi nikoho nepřekvapí, že právě tato fobie patří u žen k těm vůbec nejčastějším. Téměř každá žena má k pavoukům minimálně rezervovaný vztah, některé se jich ale až panicky bojí. Touto fobií trpí podle průzkumů až ¼ populace. Pokud tuto fobii máte, pak se nikdy nebudete cítit komfortně na žádné místě, kde by se mohli vyskytovat pavouci. Pro takového člověka může být prakticky nesnesitelný už jen pohled na tento hmyz, může jej doslova hypnotizovat očima, aby měl přehled o tom, kde se pavouk vyskytuje a zda se neobjeví nečekaně někde jinde. Příčinou strachu může být traumatický zážitek z dětství, ale často je to také chování odpozorované od rodičů nebo ze společnosti.
Akrofobie (strach z výšek či hloubek)
Jde také o poměrně častou fobii, kdy mají lidé extrémní strach z výšek nebo hloubek. Odhaduje se, že jí trpí asi 10 % celkové populace, přičemž ženy obvykle trápí 2x více než muže. Pro takové jedince může být velmi nepříjemné až nemožné například cestovat letadlem, lanovkou, vystupovat na rozhledny, nebo se i jen dívat z oken nebo trávit čas na balkoně. Je velmi individuální, jaká je pro pacienty již moc vysoká výška. Někdo se bojí i jen v prvním patře budovy, někdo musí vystoupat na pořádně vysokou rozhlednu, aby se u něj tyto pocity projevily.
Klaustrofobie (strach z malých prostorů)
Tento strach trápí poměrně rovnocenně muže i ženy. Může mít až projev panického záchvatu, který přichází vždy, když se klaustrofobik ocitne na malém prostoru, ze kterého nemůže ven. Do této situace se mohou dostat lidé ve výtahu, nebo pokud zůstanou zamčení v uzavřené místnosti. Uvádí se, že touto fobii trpí asi 7 % lidí na světě. Poruchu doprovází pocit dušení, bušení srdce, někdy také hysterie nebo agresivita.
Mysofobie (strach z bakterií)
Lidé s touto fobii se až patologicky děsí bakterií, špíny nebo nákazy. Mají proto potřebu si neustále mýt ruce, pořád chtějí uklízet, udržovat pořádek a čistotu. Často se také vyhýbají veřejným místům, jako je hromadná doprava nebo veřejné toalety, protože právě zde se mohou zvláště hromadit bakterie a viry.
Ophidiofobie (strach z plazů)
Strach z hadů patří mezi velmi běžné fobie. Strachem z těchto plazů prý do určité míry trpí až každý třetí člověk. Podle vědců má tato obava kořeny už v pravěku, kdy nás chránila před tím, abychom se vůbec pouštěli do křížku s těmito jedovatými plazy. Pokud je fobie opravdu silná, lidé se bojí nejen setkání s živým hadem, ale k panické reakci jim může stačit i plaz na televizní obrazovce nebo fotografii.
MUŽI:
Glossofobie (strach z mluvení na veřejnosti)
Tato fobie je typičtější pro muže než ženy. Její kořeny lze hledat především v nedostatku sebevědomí a obav, že na veřejnosti dojde k trapasu nebo zesměšnění před více lidmi. Léčbou tohoto strachu se zabývá psychoterapie, ale také postupné zkoušení posouvání hranic a vystavování se obávanému strachu.
Venustrafobie (strach z krásných žen)
Muži mají krásné ženy rádi, ale najdou se i tací, kteří k nim mají až takový respekt, že se jich přímo bojí. Už i jen myšlenka na to, že by měli mluvit s krásnou ženou, v nich vzbuzuje naprostou paniku. Na vině obvykle bývá negativní zkušenost, například v souvislosti s matkou, učitelkou nebo první láskou. Všechny krásné nebo úspěšné ženy pak mohou na takového muže působit až zastrašujícím dojmem.
Ergofobie (strach z práce)
Nejde skutečně o obyčejnou lenivost, ale spíše o vážnou chorobu, která samozřejmě zcela zásadně ovlivňuje běžný život a fungování. Nástup tohoto strachu se poprvé obvykle objevuje s prvními pracovními zkušenostmi. Nejde ani tak o to, že by se takový člověk tolik bál samotné práce, ale spíše má nedostatek sebevědomí a bojí se selhání, zklamání nebo problémů. Jestliže se problém nepodaří vyřešit ani díky změně zaměstnání, může to být signál, že je třeba požádat o odbornou pomoc.
Algofobie (strach z bolesti)
Je sice pravda, že často se spíše o ženách mluví jako o něžném a slabším pohlaví, ale jsou to právě muži, kteří častěji trpí obavami z bolesti. Podle vědců totiž mají nižší práh bolesti než ženy, takže se u nich tato fobie může vyskytovat častěji. Jde o velmi individuální fobii, kdy různé typy bolesti mohou způsobovat různě silné reakce. Fobie se často objeví jako následek nemoci, úrazu, operace nebo podobných zážitků.
Emetofobie (strach ze zvracení)
Není to zas až tak malý problém, jak by se mohlo zdát. Podle všeho dnes postihuje až 9 % populace. Lidé s touto fobií se vyhýbají situacím, jakými jsou stravování mimo domov, konzumace alkoholu, cestování a podobné, protože se obávají, že právě tyto situace by mohly zvracení vyprovokovat. Někteří mají dokonce obavy z toho, že nevolno bude jejich blízké osobě a budou jí muset v tomto směru nějak pomáhat nebo ji ošetřovat. Kvůli fobii se postižený vyhýbá různým společenským událostem, ale i dalším veřejným místům.
ZDROJ: https://www.verywellmind.com/list-of-phobias-2795453, 100+1 zahraničních zajímavostí
ZDROJ obrázku: Pixabay
Napiš komentář