Evropa zažívá v posledních letech extrémní roky mimořádně extrémní rok z hlediska neobvyklých povětrnostních jevů. Na celém kontinentu byla zaznamenána rekordní vedra a srážky, v zimě extrémně chladné počasí a na jaře a v létě horko a sucho.
Od roku 2019 již byly v Evropě zaznamenány také rekordně teplé denní zimní teploty. Například Velká Británie zažila na začátku roku neobvykle teplé počasí – s rekordními teplotami, které nebyly zaznamenány za posledních 122 let. V roce 2019 byl ve Spojeném království zaznamenán nejteplejší únor v historii země s nejvyšší průměrnou denní maximální teplotou 18,3 °C.
I když by bylo naivní tvrdit, že takovéto výkyvy počasí jsou způsobeny právě změnou klimatu, klimatologové uvedli, že jediným směrem, kterým se změna klimatu ubírá, jsou vyšší teploty – tedy výkyvy jsou pořád spíše jen směrem nahorů.
Evropské země nejvíce a nejméně postižené změnou klimatu
Na základě zjištění agentury GreenMatch je nejvíce postiženou evropskou zemí Litva, zatímco nejméně postiženou zemí je Island. Nyní se podrobněji zaměříme na tři evropské země, které byly změnou klimatu zasaženy nejvíce a nejméně.
Tři evropské země nejvíce postižené změnou klimatu
1. Litva
Podle výsledků studie GreenMatch zaznamenává Litva ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi, které byly součástí studie, výrazně vysoký nárůst hladiny moří, a to o 4,46 mm za rok v období 1970-2015. Teplota moře v Litvě se od roku 1960 do roku 2014 zvýšila o 0,73 °C, čímž se Litva dělí o první místo s dalšími pěti zeměmi. Nejvíce se zvýšila povrchová teplota, a to o 0,325 °C za desetiletí, přičemž se opět dělí o první místo s dalšími šesti zeměmi. A konečně, srážky v Litvě se v období 1960-2015 zvýšily o 20 mm za desetiletí.
2. Finsko
Na druhém místě se umístilo Finsko. Povrchová teplota ve Finsku vzrostla o 0,314 °C za desetiletí, zatímco srážky zaznamenaly přesně stejný nárůst o 20 mm za desetiletí jako v Litvě. Kromě toho se teplota moře ve Finsku od roku 1970 do roku 2015 zvýšila o 0,73 °C, zatímco hladina moře zaznamenala pokles o 4,26 mm za rok.
Podle finské národní zeměměřičské služby se však v důsledku fenoskandinávského vyzdvižení pevniny již po staletí objevuje nová pevnina z moře. Proto může být obtížné určit, do jaké míry je pokles hladiny moře ve Finsku způsoben změnou klimatu.
3. Lotyšsko
Údaje za Lotyšsko ukázaly velmi podobné výsledky jako za Litvu, přičemž tři z ukazatelů skončily s naprosto stejným skóre. Jediným ukazatelem, kde Lotyšsko dosáhlo nižšího skóre než Litva, je zvýšení hladiny moří. V porovnání s většinou ostatních evropských zemí však Lotyšsko stále zaznamenává vysoký nárůst hladiny moří – mezi lety 1970 a 2015 došlo k nárůstu o 4,02 mm za rok.
Evropské země nejméně postižené změnou klimatu
1. Island
Podle studie společnosti GreenMatch se ukázalo, že Island je evropskou zemí, která je nejméně postižena změnou klimatu.
Na Islandu došlo ke změně povrchových teplot v průměru o 0,275 °C za desetiletí. V porovnání s ostatními evropskými zeměmi v naší studii zaznamenal Island zdaleka nejnižší nárůst teploty moře, a to o 0,208 °C, od roku 1960 do roku 2014 – což je výrazně méně než evropský průměr 0,621 °C i celosvětový průměr 0,327 °C. Kromě toho se hladina moří od roku 1970 do roku 2015 zvyšovala o 1,31 mm ročně, což je o 0,71 mm méně než evropský průměr.
V neposlední řadě se na Islandu ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi výrazně zvyšuje množství srážek. Jejich srážky se mezi lety 1960 a 2015 zvýšily o 35 mm za desetiletí, zatímco průměrné srážky v Evropě ve skutečnosti klesly o 1,95 mm za desetiletí.
2. Řecko
Druhou zemí nejméně postiženou změnou klimatu se ukázalo být Řecko. Řecko zaznamenalo zdaleka nejnižší změnu povrchové teploty, jejíž nárůst činil pouze 0,075 °C za desetiletí. Na druhou stranu se řecká moře v letech 1960-2014 oteplila o 0,706 °C. To je v porovnání s mnoha dalšími zeměmi Evropy poměrně vysoká hodnota. Hladina moří zaznamenala od roku 1970 do roku 2015 nárůst o 2,01 mm za rok. A konečně srážky v Řecku v letech 1960-2015 klesaly o 20 mm za desetiletí.
3. Norsko
Třetí zemí nejméně postiženou změnou klimatu je Norsko. Ze všech evropských zemí, které byly součástí studie, byl v Norsku zaznamenán nejvyšší nárůst srážek, a to o 37,14 mm za desetiletí mezi lety 1960 a 2015.
Stejně jako na Islandu se i v Norsku zvýšila povrchová teplota o 0,275 °C za desetiletí. Dále došlo k mírnému zvýšení hladiny moří, a to o 0,25 mm za rok, v období 1970-2015, což je o 1,78 mm méně, než je evropský průměr. A konečně, teplota moře v Norsku se zvyšovala o 0,439 °C za desetiletí, čímž se dostala pod evropský průměr.
Jak můžeme omezit další dopady?
Nelze popřít, že změna klimatu způsobuje ekologické problémy na celém světě. Problémy takového rozsahu vyžadují univerzální politiku udržitelnosti a obnovitelných zdrojů energie.
Omezení dalších dopadů změny klimatu však začíná u jednotlivých domácností na celém světě. Kromě přispění drobnými každodenními činnostmi – jako je recyklace a snížení spotřeby – může změna domácího zdroje energie znamenat obrovský rozdíl.
Investice do obnovitelných zdrojů energie je jedním z nejúčinnějších způsobů, jak snížit svou uhlíkovou stopu a přispět k ekologičtější planetě. Například instalací solárních panelů, oken nebo tepelných čerpadel můžete přispět k omezení dopadů klimatických změn a zároveň dlouhodobě snížit své účty za elektřinu.
ZDROJ: https://www.greenmatch.co.uk/blog/2019/04/climate-change-europe
ZDROJ obrázku: Autor/ka fotografie: Pixabay: https://www.pexels.com/cs-cz/foto/obloha-mraky-poust-suchy-60013/
Napiš komentář