Kdybyste jeli na návštěvu do Číny, co byste určitě nevynechali? Snad se nebudeme mýlit, pokud řekneme, že byste určitě chtěli vidět Velkou čínskou zeď. A kdo by taky nechtěl? Tento monument dnes figuruje na seznamu nejvýznamnějších památek celého světa a ročně jej navštíví miliony turistů. Přitom pro nás v Evropě začala tato zeď existovat až v 18. století, do té doby se o její existenci na starém kontinentu nevědělo. Od té doby okolo Velké čínské zdi panuje řada mýtů, polopravd a legend a je to tak dobře – alespoň stále táhne a probouzí v lidech zvědavost a vlastní představivost.
Co si pod pojmem Velká čínská zeď představíte vy? Většina lidí asi vidí vysokou zeď klikatící se čínskou krajinou až kamsi k nekonečnému horizontu. Jenže tato představa není úplně přesná. Takto vypadá vlastně jen relativně malá část zdi – ale samozřejmě ta nejnavštěvovanější. V ostatních částech se totiž nemusí jednat o mohutné vysoké zdi, ale často jen o pahorky, návrší z kamení nebo zeminy a menší zídky, které téměř splývají s okolní přírodou.
Podle mnohých tvrzení je prý čínská zeď viditelná jako jediná stavba z vesmíru. Bohužel se jedná o omyl. Rozhodně byste ji nemohli z vesmíru zahlédnout, a to dost možná ani ne se silným dalekohledem.
Jak to celé začalo
V roce 1792 zamířily do Číny dvě obrovské lodě s britskou posádkou. A posádka to byla skutečně exkluzivní – malíři, vědci, umělci, diplomaté i politici – jednoduše výkvět tehdejší britské kultury. Důvod byl prostý – snaha o navázání bližších obchodních vztahů s Čínou. Británie byla v té době mocnou zemí, která ovládala zámořské kolonie, a rozhodně bylo v jejím nejlepším zájmu zajistit si silného spojence i na druhé straně zeměkoule. A to Čína určitě mohla nabídnout. Jenže tato výprava se proměnila v totální debakl. Pronásledovaly je samé potíže a když se zcela vyčerpaní a zmožení konečně dostali na císařský trůn, nečekalo je zrovna vřelé uvítání. Jejich barometry, hodinky ani zbraně císařský dvůr příliš neohromily a Britové se tedy z daleké Číny zase odporoučeli bez úspěchu.
Není tedy žádným překvapením, že se spisovatel sir John Barrow, který o misi vedl zápisky, nevyjadřoval o Číně ve velkých superlativech. Naopak kritizoval ubohou hygienu, obhroublé mravy a špatné počasí. Přesto jej ale jedna věc nadchla – a to velká a zdánlivě nekonečná zeď, kterou doposud jinde nespatřil. A ohromila nejen Barrowa, ale i další členy výpravy. Bohužel nikdo z nich neměl pravdivé informace o stáří ani účelu zdi, a tak do Evropy dovezli jen své vlastní názory a smyšlenky. Podle nich měla zeď vzniknout někdy v době 200 let před naším letopočtem a měla být vybudována mocným čínským národem, který byl tehdy velice vyspělý a myslel na bezpečí budoucích generací.
Jaká je skutečnost
Realita je ale v mnohém dost jiná. Číňané si dle dochovaných nálezů libovali v budování opevnění již od roku 1000 před naším letopočtem. První souvislá zeď však byla postavena až někdy okolo 200 před naším letopočtem, a to za vlády císaře Čchin Š’chaung-timu. Tento císař mimo jiné proslul i neméně význačnou terakotovou armádou, kterou po sobě zanechal. Za vlády tohoto císaře Čínu protínalo až devět velkých zdí, které dosahovaly značné délky a byly hlídány strážemi. Za jeho vlády se tyto zdi začaly propojovat a dobudovávat.
Podle nejčastější teorie měla zeď chránit Čínu před nájezdníky ze severu. Faktem ale je, že si tato otrocká práce vyžádala tisíce a možná i miliony lidských životů. Někteří lidé prý na ni doslova strávili celý život. Hlavním materiálem zdi byly cihly, které se vypalovaly ve speciálních pecích při teplotě až 1 150 stupňů, a to po dobu až sedmi dní. Snesly proto velmi velké zatížení, které se se standardní cihlou nedá porovnávat. Kromě toho se však hojně využívalo i kamení a sopečné podloží. Významným prvkem zdi byly velké věže, jež postupně rostly po celé délce zdi. Sloužily k pozorování i jako útočiště pro hlídky, které tak snadno mohly signalizovat blížící se nebezpečí. Věže se někdy podobaly i menším pevnostem.
Moderní vědecké výzkumy a technologie umožňují stále lépe porozumět tomu, k čemu zeď sloužila. Podle některých teorií prý mohla mít nejen ochranný účel, ale také jako jistý druh pracovního tábora, kam čínský vládce “uklízel” nepohodlné lidi, protože bylo dost pravděpodobné, že zdraví a živí se odtamtud již nevrátí. Práce to byla jistě velmi těžká, ale nese své plody dodnes. Lidé se jezdí na Čínskou zeď dívat z celého světa a jistě tvoří významný doklad o historii Číny a jejího okolí.
Napiš komentář