Když se řekne Pisa, každý si představí jediné – slavnou šikmou věž. Stojí na Náměstí zázraků a vlastně tak původně vůbec nebyla zamýšlena. Krátce po svém postavení se však začala naklánět, ale její jedinečnost nenarušily ani snahy o její narovnání, a dokonce ani silná zemětřesení.
Šikmá věž je každoročně cílem několika milionů turistů. A rozhodně stojí za to její historii prozkoumat trošku hlouběji – má totiž mnoho co nabídnout. Pokud se vám tedy někdy podaří do Pisy zavítat, nespokojte se jen s fotkou slavné věže, ale prozkoumejte i příběhy, které se k ní vážou.
Dlouhá stavba
Výstavba zvonice u místní katedrály v italské Pise začala v roce 1173. O 5 let později se podařilo dokončit tři patra, a právě v té době se stavba začala naklánět. Důvodem bylo především to, že její základy se nacházely v nestabilním podloží. Stavební práce byly proto zastaveny, aby mohly pokračovat až v roce 1272 kvůli vojenským konfliktům s jinými italskými státy. Jen o pár let později si nicméně další vojenské roztržky vynutily opětovné zastavení prací, ale už na počátku14. století se znovu začalo s plnou vervou stavět. Stavba byla dokončena instalací zvonů v roce 1372.
Kam spadne?
Zatímco původně se věž nakláněla na sever, po obnovení stavby a přidání dalších poschodí došlo ke změně těžiště a věž se začala naklánět stále více na jih. Tento problém se stavitelé snažili vyřešit skutečně šalamounsky. Další patra jednoduše stavěli mírně nakloněná na druhou stranu. Nakonec se jim skutečně podařilo věž tak nějak vyvážit a na nějakou dobu se zdálo, že je problém zažehnán.
Pokus slavného Galilea
Renesanční učenec Galileo Galilei je dobře znám pro své mimořádné myšlenky a objevy. Mimo jiné zjistil i to, že gravitační účinky na různé předměty jsou stejné bez ohledu na jejich hmotnost. Traduje se historka, že k potvrzení této skutečnosti využil samotnou věž v Pise. Údajně zde na konci 16. století upustil z horního patra šikmé věže dvě různě těžké dělové koule, aby svou teorii prokázal. Dnes se však vědci shodují na tom, že se jedná pouze o smyšlenou historku, která nemá pravdivý základ.
Ani zemětřesení s ní nepohne
Region zasáhla od konce 13. století nejméně 4 silná zemětřesení. Člověk by si myslel, že takto nestabilní stavba bude mít na mále, ale překvapivě je věž dokázala všechna přežít bez úhony. Vědecká zkoumání odhalila příčinu. Věž dokázala odolat otřesům díky dynamické interakci zeminy a budovy. Právě měkké podloží, tuhost stavby a její výška způsobily, že věž při zemětřesení prakticky nerezonovala a velmi dobře tedy odolala otřesům, které jiné budovy složily k zemi.
Jak diktátor rovnal věž
V roce 1934 italský diktátor Benito Mussolini prohlásil, že křivá atrakce je špatnou reputací pro jeho národ, a proto vyhradí ze státního rozpočtu finanční prostředky pro její narovnání. Dělníci měli navrtali otvory do základů věže a napustit je speciální směsí, která by měla pomoci vyrovnat nežádoucí sklon. Výsledek těchto snah byl však více než tristní. Namísto nápravy tento zásah způsobil to, že se základna věže ponořila ještě hlouběji do půdy a stavba se více naklonila.
Odolala i válkám
Šikmá věž učarovala během 2. světové války i vojskům cizích armád. Němečtí vojáci ji využili jako vhodnou rozhlednu, protože poskytovala optimální výhled do okolního terénu. Americká armáda si později nedělala starosti s ochranou památek a ničila vše, co jí stálo v cestě, ale netradiční věž u nich našla slitování a věž odolala i válečným konfliktům.
Znovu a zatím naposledy
V historii byly vykonány celkem 3 pokusy o vyrovnání věže. Kromě Benita Mussoliniho se o to pokusil také architekt Alessandro Della Gherardesca v roce 1838, avšak jeho zásah měl podobné účinky, jako ten diktátorův – věž se jen více naklonila a nic se nezlepšilo. Na počátku 90. let však bylo jasné, že věž má již namále a je potřeba provést nutné kroky k tomu, aby byla zachována. Před zhroucením zachránil ikonickou stavbu projekt zahájený v roce 1990 a dokončený o 11 let později. Během náročných prací se sklon podařilo snížit o 45 centimetrů. Výsledkem zásahu je to, že věž by měla podle všech předpokladů zůstat stabilní zhruba dalších 200 až 300 let. Starosti o budoucnost šikmé věže tedy již můžeme bez obav přenechat dalším generacím.
Pěkný cvalík
U věže o váze přibližně 14 500 tun je hlavním stavebním materiálem mramor. Má celkem 8 pater, na nižší straně měří 55,86 metru a na vyšší 56,67 metru. Pokud by byla měřena včetně základů, které jsou zapuštěny do země, pak by její výška v nejvyšším bodě činila až 58,36 metru. Věž má také rozdílný počet schodů – na severní straně jich je celkem 294 schodů a na jižní o 2 více.
Houpání zvonů není ideální
Ve zvonici věže se nachází 7 zvonů, každý pro jednu notu durové stupnice. Jejich celková hmotnost činí více než 10 tun. Původně byly všechny ovládány za pomoci lan, ale ukázalo se, že právě toto nebezpečné rozhoupávání ještě více ohrožovalo stabilitu celé věže. Proto byl tento způsob rozeznívání zvonů zakázán a lana vystřídala elektromagnetická kladívka, která rozezní zvony, aniž by muselo docházet k jejich pohybu.
Navštivte ji i vy
Šikmá věž v Pise je přístupná veřejnosti. Počet vstupenek, které si na daný den můžete zakoupit, je ale omezený, takže se vyplatí koupit je s dostatečným předstihem online. Tato turisty hojně vyhledávaná atrakce je od roku 1987 spolu s dalšími památkami na Náměstí zázraků zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO. Rozhodně je to tedy místo, které stojí za návštěvu – i kdybyste se nemohli dostat přímo do věže, ale spíše si tento malý zázrak prohlédnout zvenku.
Napiš komentář