Čína je malebnou zemí, kde je pořád co objevovat; na tom se shodne většina cestovatelů. Přesto se tam najdou místa, která jsou ještě o něco krásnější než zbytek země. Mezi ně bezpochyby patří i město Lijiang, které se nachází na severu provincie Yunnan. Je to vlastně takový živoucí skanzen čínské historie, kde najdete úzké uličky, malé obchůdky, vodní kanály, čajovny a další zajímavosti.
Město Lijiang je kulturním centrem národnostní menšiny Naxi. Jejich historie je dlouhá a je spojena s mongolskou dynastií Yuan, za jejíž vlády se Naxiové přesunuli více na sever, kde přebývají dodnes. Jedná se o tibetobarmskou menšinu, která má vlastní jazyk, i když většina obyvatel mluví čínsky nebo tibetsky. Uchovali si až dodnes starobylé zvyky, své vlastní rituální písmo i kulturní odlišnosti, mezi které se řadí třeba i částečný matriarchát.
Tradice na každém kroku
Většina žen i dnes nosí tradiční kroje, které celému městu dodávají ještě větší dojem skanzenu a návratu do starých časů. Kroje více méně kopírují tradiční vyšívaný oděv, ale namísto nepohodlných vyšívaných bot dnes již ženy nosí obyčejné polobotky. Pokrývku hlavy většinou tvoří tmavomodrá čepice s kšiltem, ale při větších slavnostech ženy vytáhnou i tradiční turbany.
Pro menšinu Naxi je typické vlastní náboženství, které je směsicí tibetského Bönu, ale je mimo jiné ovlivněno jak čínským, tak tibetským buddhismem. Toto náboženství klade velký důraz na spojení člověka s přírodou. Možná i proto žijí místní velmi prostě a tradičně a nepotrpí si na moderní technologie, které by je mohly od podstaty života a spojení s přírodou oddalovat. Pro náboženství Dongba je typické i rituální písmo, které je tvořeno obrázky, podobně jako třeba i egyptské hieroglyfy. Toto písmo však slouží ryze pro náboženské účely a zdaleka se jím nedá zaznamenat všechno, co byste mohli chtít říct. Toto písmo je již z větší části rozluštěné a zmapované, ale stále existují chybějící informace, které teprve čekají na objasnění.
Výhled, co bere dech
Kromě tradičních obyvatel Naixů zde dnes bydlí i jiné národnostní menšiny, mezi nimi třeba Pumiové, Lisuové nebo Tibeťani. Město leží poměrně vysoko, ve výšce 2 400 metrů nad mořem. Z města je nádherný výhled na Sněžnou horu Nefritového draka 5 596 m. n. m., která je dominantou celého regionu. Město se během staletí rozrostlo a v jeho středu se nachází historické centrum, které má až osmisetletou historii. Dlouhou dobou bylo toto město významným obchodním centrem, kde se protínaly různé obchodní stezky. Dodnes si zde můžete nakoupit prvotřídní čaj i kávu.
Je otázkou, zda je to náhoda, nebo nikoliv, ale město působí dojmem jako by bylo postaveno dle pravidel fengshui. Tedy tak, že žádná z uliček není přímá, aby případní nepřátelé dlouho bloudili a energie správně proudila. Příjemnou atmosféru dodává i množství vodních kanálů, kamenné dlážděné uličky a dřevěné stavby. Od roku 1997 je toto město pod správou UNESCO, a to zcela právem. Jeho historická a kulturní hodnota je mimořádná, a to nejen pro menšinu Naxiů, ale pro celou čínskou společnost.
Turismus je zde poměrně na vysoké úrovni, místní jsou na návštěvníky dobře připraveni a většinou se chovají vyloženě přátelsky. Když vás omrzí chození po městě, je možné vyrazit do okolní přírody a třeba se i podívat na místa, kde se pěstuje prvotřídní káva, která je velice oblíbeným suvenýrem z cest. Z přírodních a kulturních zajímavostí vévodí samozřejmě Sněžná hora Nefritového draka, Soutěska tygřího skoku nebo město Shangrila. Mnoho lidí dokáže ocenit i možnost nahlédnout pod pokličku skutečně zachovalého folkloru, který je zde stále živý, a nejedná se tedy jen o ukázku dávno zapomenutých praktik. Město působí poklidnou a romantickou atmosférou, a tak je oblíbeným cílem párů i rodin s dětmi.
Napiš komentář