Je káva skutečně bezpečná? Její účinky na náš organismus lze přirovnat k působení jiných návykových látek

Jaký je váš nejoblíbenější horký nápoj? Řada lidí by odpověděla, že je to jednoznačně káva. V posledních letech totiž skutečně raketově roste její popularita a “zajít si na kafe” se stalo naprosto běžnou součástí denního života lidí. Jenže řada lidí už nepřemýšlí nad tím, že jako všechno, i káva může mít ve větším množství nebezpečné účinky. Jak to tedy je – existuje nějaké bezpečné množství nebo je lepší se kávě úplně vyhnout?

Látky, které ovlivňují bdělost a působí povzbudivě na stav lidského vědomí, jsou známy pod označením psychostimulancia. Na rozdíl od halucinogenů většinou nevyvolávají poruchy vnímání, bludy ani jiné psychické změny. Na první pohled tedy nemají na ovlivněného tak zjevný vliv, ale to neznamená, že se u něj nic neděje. Tyto látky působí především na neurotransmitery, které vedou nervový vzruch od jednoho nervového vlákna k dalšímu. Umožňují jejich uvolnění, a díky tomu se vzruchy přenáší o mnoho rychleji. Psychostimulancia jsou bohužel návyková, a to znamená, že káva je skutečně návyková a můžete si na ni vytvořit závislost. Vysazená látky obvykle znamená únavu a deprese, byť příznaky odezní daleko rychleji než u jiných návykových látek.

Nejznámější povzbuzovač

Kofein, tedy účinná stimulační látka kávy, je jedním z nejvyužívanějších a také nejprozkoumanějších alkaloidů. Na naší centrální nervovou soustavu má dokonce dvojí vliv. Blokuje enzym fosfodiesterázy, který v buňce štěpí tzv. cAMP – sloučeninu zodpovídající za zprostředkování budivých signálů zvenčí do buněčného jádra. Zjednodušeně řečeno, taková buňka si myslí, že dostává signál ke zvýšení metabolismu a rychlejšímu štěpení lipidů a škrobů. Především však kofein blokuje adenosinové receptory buňky. V podstatě to znamená, že se takto zrychluje aktivita buněk a blokuje se jejich odpočinková fáze. Takto nabuzené buňky tedy pracují rychleji, a to má vliv i na další části těla – zrychluje se tep, prohlubuje se dech, zvyšuje se krevní tlak apod. Kofein rovněž uvolňuje napětí svalstva v průduškách, proto si své stálé místo našel i v medicíně jako součást léčebných přípravků v terapii astmatu. Často jej najdeme i v jiných léčivých přípravcích jako je třeba Paralen Plus apod.

Zajímavé je, že rostliny kofein původně produkovaly především pro účely obrany. Je totiž odporně hořký a pro některé živočichy značně toxický. To však neplatí pro člověka – jedovatý pro něj v podstatě není, maximálně mu z něj při běžných dávkách může být špatně. K usmrcení zdravého jedince by bylo zapotřebí přibližně 10 g kofeinu – musel by tedy v krátké době vypít asi sto šálků silného espressa. Je však nutné dodat, že předávkování kofeinem přesto není výjimečné. Může se velmi snadno vyskytnout u jedinců, kteří pijí hodně kávy a zároveň jsou malého vzrůstu a malé váhy. I proto se pití kávy vůbec nedoporučuje dětem. Předávkování nastává při požití přibližně 250 mg kofeinu a projevuje se podrážděním, nespavostí, bušením srdce, pocením, průjmem a křečemi. V naprosté většině případů ale příznaky rychle odezní a postižený se velmi rychle vzpamatuje. Kofein je tedy poměrně bezpečný, ale je návykový. Při dlouhodobém pravidelném užívání vysokých dávek se po náhlém vysazení objevují abstinenční příznaky. Do jisté míry tedy může být považován za návykovou drogu.

Nejen v kávě

Kofein ale nenajdeme jen v kávě – i když tento zdroj je nejčastější a nejvyšší. Běžně se vyskytuje také v čaji – v různých druzích v různém množství. V  menší míře obsahují oblíbený alkaloid kakaové boby. Kofeinové bohatství se ukrývá také v listech cesmíny paraguyajské, ze které se vyrábí oblíbený jihoamerický nápoj maté. A kofein samozřejmě objevíme i v kolových nápojích. I proto se pro děti doporučují jen v omezeném množství a výjimečně, neboť může podpořit jejich hyperaktivitu. I když v našich podmínkách je kofein vnímám v podstatě neproblematicky, není to tak všude. Některé církve a náboženské organizace kofein považují za drogu a jeho užívání v jakékoli podobě shledávají hříšným. Legislativy některých států světa pak zaujímají vůči kofeinu restriktivní postoj a omezují jeho dostupnost.

Zdroj náhledového obrázku: Depositphotos

Napiš komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *